Kardiologové se připravují na boom infarktů a selhání srdce .

Kardiologové se připravují na boom infarktů a selhání srdce

Na vině je válka na Ukrajině, ale také inflace

Praha, 3. 5. 2022 – Jak ovlivní válka na Ukrajině a růst životních nákladů v Česku rozvoj nemocí srdce? O tomto a dalších tématech bude debatovat 2 500 členů České kardiologické společnosti (ČKS) na svém 30. výročním sjezdu, který startuje v neděli 8. března v Brně. Horkým tématem kuloárů bude také nárůst srdečních selhání i podceňování prvních známek infarktu ze strany pacientů. Prostor dostane v přednáškových sálech také covid, který dokáže pacienty potrápit i po roce od nákazy.

„Válka na Ukrajině, nárůst inflace, cen energií a dalších komodit zcela jistě negativně ovlivní socioekonomický status řady lidí. Z několika relevantních studií víme, že propad životní úrovně velmi pravděpodobně povede ke zvýšení úmrtí na nemoci srdce. Data shromážděná po finanční krizi v Irsku v roce 2010 například potvrdila nárůst úmrtnosti na infarkty, srdeční selhání apod., a to o více než 10 %,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti (ČKS). S nárůstem infarktů, srdečních selhání a dalších chorob srdce již kardiologové počítali v souvislosti s pandemií koronaviru, která sužovala poslední dva roky celý svět. „Nemocní se obávali volat záchrannou službu a dorazit do nemocnice, aby se nenakazili koronavirem. Nebyli tím pádem včas správně ošetřeni a nedostali léčbu, která po infarktu prokazatelně snižuje riziko úmrtí. Řada lidí také ze stejného důvodu vynechala preventivní prohlídky,“ popisuje prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC, předseda České asociace akutní kardiologie České kardiologické společnosti (ČKS). Vlak, který pandemie koronaviru rozjela, nyní ještě zrychlil v důsledku situace vyvolané Putinovou agresí na Ukrajině, která v lidech budí úzkost.

Epidemii nemocí srdce se kardiologové snaží zabránit všemi dostupnými způsoby. O řadě z nich budou debatovat právě na svém 30. výročním sjezdu České kardiologické společnosti (ČKS). Apelovat chtějí především na dodržování prevence. „Zcela zásadní je, aby si pacienti hlídali hladinu svého cholesterolu, chodili na pravidelné kontroly, užívali správně léky a měli zdravý životní styl – tedy aby nekouřili, pravidelně se hýbali a jedli zdravě,“ vysvětluje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc a místopředseda ČKS.

V boji se srdečním selháním, kterým ročně onemocní 60 tisíc pacientů, pomáhá kardiologům moderní léčba – tzv. glifloziny. V současné době začaly léky některým pacientům s nemocným srdcem proplácet zdravotní pojišťovny. Do té doby na léčení přispívaly pouze diabetikům. „Léky umí výrazně zmírnit dušnost i otoky. Pro některé pacienty, jimž by léčba přinesla kýženou úlevu, dříve představovala cena léků problém – mnozí si ji nebyli schopni zaplatit. Nyní jim ale v zahájení efektivní léčby už nic nebrání,“ popisuje prof. Linhart.

Čeští kardiologové musí také řešit ošetřování uprchlíků, kteří do tuzemska přicházejí z válkou sužované Ukrajiny. Počty těchto pacientů zatím nejsou v kardiologických ambulancích příliš velké, ale do budoucna lékaři počítají s jejich nárůstem. „U pacientů, které jsme až dosud vyšetřovali, zjišťujeme jisté nesrovnalosti. V porovnání s našimi standardy je u některých z nich zavedená léčba někdy nedostatečná a v některých případech naopak nadbytečná. Toto se týká celého spektra srdečních onemocnění, např. léčby vysokého krevního tlaku, ischemické choroby srdeční, srdečního selhání, arytmií, chlopenních vad, ale i hyperlipidemie. V našich ordinacích se snažíme o úpravu tak, aby léčba odpovídala platným doporučením,“ popisuje MUDr. Ivan Karel, předseda České asociace ambulantních kardiologů České kardiologické společnosti (ČKS). Kapacita kardiologických ambulancí je podle něj zatím dostačující, ale do budoucna bude vše záležet na počtech pacientů, kteří péči kardiologů vyhledají.

Na výročním sjezdu dojde i na další témata týkající se srdce. Lékaři budou například debatovat o tom, jak přimět pacienty, kteří dostali infarkt, k co nejrychlejší návštěvě nemocnice. Každá minuta totiž v tomto případě rozhoduje o životě, nebo smrti. Řadu kardiologů také trápí pacienti s postcovidem, u nichž přetrvávají potíže i rok po prodělání původní nemoci. Americká studie potvrzuje, že lidé, kteří prodělali covid-19, mají o 70 % vyšší riziko vzniku srdečního selhání nebo infarktu. Právě o dopadu této studie na situaci v České republice budou kardiologové debatovat od 8. do 10. května na brněnském výstavišti. .

Mgr. Dominika Cardová, e-mail: cardova@mavepr.cz

Mgr. Markéta Pudilová, e-mail: marketa@mavepr.cz

Pojišťovny nově hradí léky na srdeční selhání

Dosud moderní léčbu proplácely pouze diabetikům

Praha, 3. 5. 2022 – V Česku ročně selže srdce 60 tisícům lidí, kteří se tak přidají k více než čtvrt milionu stávajících pacientů. Podle kardiologů toto číslo dlouhodobě poroste a do roku 2030 stoupne počet lidí se srdečním selháním o 50 % – na 450 tisíc. Čeští experti na srdce mají v rukou novou zbraň, jak srdečnímu selhání čelit – glifloziny. V současné době začaly léky některým pacientům s nemocným srdcem proplácet zdravotní pojišťovny. Dosud na léčení přispívaly pouze diabetikům. Co konkrétně to pro léčbu srdečního selhání znamená, budou řešit kardiologové na letošním 30. výročním sjezdu České kardiologické společnosti (ČKS), který začíná v neděli 8. května v Brně.

„Glifloziny prodlužují život našim pacientům, kteří trpí srdečním selháním. Léky totiž umí zlepšit podmínky pro práci srdečního svalu hned na několika úrovních,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti. Léčbu hradily zdravotní pojišťovny dosud pouze lidem, kteří trpěli cukrovkou. Od začátku května si za ně nemusí připlácet pacienti, u nichž srdce selhává, ale diabetes nemají.

U těch, kteří jsou zároveň diabetici, také snižují hladinu cukru v krvi tím, že navozují vylučování cukru do moči. Cukrovkou trpí přibližně 30–40 % pacientů se srdečním selháním. „Léky umí výrazně zmírnit dušnost i otoky. Pro některé pacienty, kterým by léčba přinesla kýženou úlevu, dříve představovala cena léků problém – mnozí si ji nebyli schopni zaplatit. Nyní jim ale v zahájení efektivní léčby už nic nebrání,“ popisuje prof. Linhart. Výsledky zahraničních studií navíc naznačují, že by mohly glifloziny v budoucnu pomoci s léčbou dalších forem srdečního selhání, na něž jiné medikamenty dostatečně nezabírají. „Brzy bychom tak mohli mít v rukou léky pro celé spektrum nemocných se srdečním selháním, tedy bez omezení, která dnes i v této indikaci platí,“ říká prof. Linhart.

V České republice se nyní se srdečním selháním léčí více než 280 tisíc lidí a jejich řady se každoročně rozrůstají o dalších 60 tisíc nových pacientů. Příznivá není ani vyhlídka nejbližších let, podle kardiologů totiž do roku 2030 vzroste počet nemocných až o alarmujících 50 %. Typickým projevem srdečního selhání je dušnost, otékání nohou, případně bušení srdce. Část pacientů také pozoruje přibírání v oblasti břicha, nebo naopak nechutenství. K rozvoji srdečního selhání podle specialistů často dochází po prodělání infarktu.

Kvůli covidu přibývá nemocí srdce

Praha, 3. 5. 2022 – Lidé, kteří prodělali covid-19, mají o 70 % vyšší riziko vzniku srdečního selhání nebo infarktu, a to klidně i rok po infekci. Potvrzuje to rozsáhlá zahraniční studie, která zkoumala zdravotní data 11 milionů amerických veteránů. O dopadu této studie na situaci v České republice a dalších tématech budou debatovat kardiologové na 30. výročním sjezdu České kardiologické společnosti (ČKS), který startuje 8. května v Brně.

„Ukazuje se, že takzvaný dlouhý covid neboli postcovidový syndrom nepříznivě ovlivňuje naše pacienty. Nezřídka se komplikace objevují i rok po prodělání samotného covidu. Zaznamenali jsme více pacientů s poruchami srdečního rytmu. Údaje ze zahraničí ale ukazují, že stoupá výskyt všech kardiovaskulárních nemocí,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti, a dodává: „Víme, že vzhledem k počtu lidí, kteří prodělali těžkou formu covidu, se zvýší počet pacientů s nemocemi srdce. Musíme se na tuto situaci připravit a konkrétní kroky probereme s kolegy právě na výročním sjezdu naší odborné společnosti.“ Postcovidový syndrom si podle lékařů nevybírá a postihnout může všechny, kteří infekci v minulosti prodělali. Většinou ale platí, že čím hůře pacient covid snášel, tím delší a závažnější postcovid jej čeká. Nejohroženější jsou ti, kteří byli kvůli covidu hospitalizovaní na jednotce intenzivní péče. „Následné komplikace po prodělaném covidu často provází pacienty s těžkými chronickými onemocněními. Ať už se jedná o srdeční selhání, plicní onemocnění, nebo diabetes,“ vysvětluje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc a místopředseda ČKS. Pacienti, kteří přicházejí do ordinací kardiologů, si nejčastěji stěžují na velkou únavu a otoky končetin. Příznaky postcovidu se mohou lišit, někdy mohou dokonce napodobit infarkt, nebo jej i vyvolat. Při bolesti na hrudi, dušnosti a celkovém zhoršení stavu by proto měli lidé vždy raději volat rychlou záchrannou službu. Konkrétní léčba postcovidu podle kardiologů neexistuje a lze pouze eliminovat její následky. „Pacienti by měli dodržovat předepsanou léčbu, nezřídka se jedná o terapii vysokého tlaku, cholesterolu či cukrovky. Dále doporučujeme přiměřený pohyb a samozřejmě nekouřit,“ popisuje prof. Linhart. Prodělání covidu nyní kardiologové počítají mezi rizikový faktor pro rozvoj srdečních onemocnění podobně jako genetické predispozice nebo vysoký cholesterol. Podle americké studie zvyšuje nákaza covidem riziko vzniku srdečního selhání až o 70 %. „To, jak se postcovid promítne do léčby srdečního selhání a dalších kardiovaskulárních nemocí, ukáže čas. S růstem onemocnění srdce ale musíme do budoucna počítat, a to nejen v rámci měsíců, ale i let,“ uzavírá prof. Linhart.

Infarkt ročně dostane 15 tisíc Čechů, někteří jej podcení

Asi 10 % z nich jej do tří let prodělá znovu

Praha, 3. 5. 2022 – Bolestí břicha, nevolností, pocitem tuhé čelisti, pálením na hrudi nebo bolestí konečků prstů – i takto netypicky se může podle kardiologů projevovat infarkt. Diagnózu si každoročně vyslechne přibližně 15 tisíc Čechů. Pro přežití pacienta a minimalizaci následků je nejdůležitější včasný zásah lékařů. Roli hraje každá minuta. Až polovina lidí přitom do nemocnice přijede pozdě, protože příznaky infarktu podcení.

Kardiologové na problematiku upozorňují na svém 30. výročním sjezdu, který startuje v Brně v neděli 8. května.

Nejčastějším příznakem akutního infarktu je bolest na hrudi, která je trvalá, pálivá nebo tlaková. Může vystřelovat mezi lopatky, do levé paže či ramene. „Vzácněji pacienty také bolí pravá ruka, záda nebo třeba dolní čelist. Může se stát, že bolest v těchto lokalizacích je i silnější než za hrudní kostí,“ říká prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC, předseda České asociace akutní kardiologie České kardiologické společnosti (ČKS), a dodává: „Někteří pacienti nemusí vnímat bolest jako nejsilnější příznak. Mnohem více je například trápí dušnost.“ Akutní srdeční infarkt je velmi závažný stav a nemocní s výše uvedenými příznaky mohou být v akutním ohrožení života. Měli by proto neodkladně volat rychlou záchrannou službu. Každá minuta totiž může podle lékařů rozhodnout o životě, nebo smrti pacienta. Odborníci na srdce se však často setkávají s tím, že si lidé netypické příznaky s infarktem nespojí, a záchranku tak nezavolají. Apelují proto na veřejnost, aby se s možnými projevy akutního infarktu důkladně seznámila a volala včas.

V Česku infarktkaždoročně prodělá přibližně 15 tisíc lidí. Úmrtnost se díky rozvoji kardiologie podařilo za posledních 60 let snížit z 30 % na 6 %, jestliže je pacient v nemocnici. Řada lidí ale zemře dřív, než se do nemocnice vůbec dostane. „Při infarktu se zpravidla ucpe koronární tepna, která zásobuje srdce krví. Buňky nedostávají kyslík a čím déle tento stav trvá, tím více buněk odumírá. Zásadní je proto tepnu co nejdříve znovu zprůchodnit, a docílit tak co nejmenšího poškození srdečního svalu,“ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda ČKS. Ani pacienti, kterým lékaři dokázali včas pomoci, však nemají vyhráno. Až 10 % těch, kteří prodělali infarkt, jej v následujících třech letech dostane znovu a 5 % v důsledku onemocnění srdce a cév zemře. „Ti, kteří již infarkt prodělali, musí udělat vše pro to, aby jej znovu nedostali. Kromě úpravy životosprávy, pohybu a nekouření si musí hlídat hladinu svého cholesterolu. Čím vyšší hladinu cholesterolu pacient má, tím větší je riziko opětovného infarktu,“ říká prof. Ošťádal. Pacient, který v minulosti prodělal infarkt, by měl mít hladinu LDL cholesterolu, což je nejškodlivější složka celkového cholesterolu, nižší než 1,4 milimolů na litr.

F B

Označeno pod:

Back to top