Kuřáci zjišťují, zda nemají rakovinu plic .

Kuřáci zjišťují, zda nemají rakovinu plic

Od nového roku jim v tom pomáhá speciální program

Praha, 19. 4. 2022 – Devětapadesátiletá Alena ze středních Čech je jednou z těch, kteří si mohou oddychnout. Její plíce jsou bez nádorů. Prokázalo to CT vyšetření, které absolvovala v rámci programu časného záchytu rakoviny plic, jenž odstartoval počátkem tohoto roku. Na nízkodávkové CT posílají vytipované pacienty plicní lékaři. Pilotním programem by mohly v pěti letech projít statisíce lidí mezi 55. a 74. rokem, kteří kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let kolem 40 cigaret za den. Cílem programu je zachytit nádor plic včas, tak aby jej šlo operovat a zcela odstranit. Podle pneumologů by program včasného záchytu mohl zvýšit podíl těch, kterým lze nádor operativně odstranit, ze současných 15 % až na 50 %.  

„Na pneumologii mě poslala moje praktická lékařka kvůli častému pokašlávání a opakovaným zánětům průdušek. Plicní lékařka mi rovnou nabídla, abych se zapojila do programu časného záchytu rakoviny plic,“ popisuje zkušenost paní Alena, která splňuje všechny parametry – je jí více než 55 let a přibližně 40 let kouří 10–15 cigaret denně. „Paní doktorka mi vše podrobně vysvětlila, jaká vyšetření mě čekají a proč je pro mě tento program dobrý. A já se rozhodla, že do toho půjdu. Poslala mě na rentgen, provedla spirometrické vyšetření plic a dostala jsem žádanku na CT,“ vysvětluje paní Alena. Na nízkodávkové CT se objednala do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Termín jsem dostala rychle. Do týdne jsem měla po vyšetření, a navíc na mě byli všichni milí,“ říká. Zprávu zaslali pracovníci nemocnice přímo plicní lékařce. Ta na základě výsledků všech vyšetření konstatovala, že plíce paní Aleny jsou bez nálezu. „Z výsledku jsem měla velkou radost,“ uzavírá paní Alena, která se pokouší přestat s kouřením. Další kontrola plic v rámci programu ji čeká za rok.

Paní Alena měla štěstí, kouření – ať už aktivní, nebo pasivní – totiž rakovinu plic způsobuje z 90 %. Každý rok v Česku onemocní přibližně 6 500 lidí a asi 5 400 na karcinom plic zemře. „Rakovina plic je nemoc, která zabije drtivou většinu těch, u nichž se objeví. Zákeřnost nemoci spočívá v jejím ‚tichém‘ postupu, nebolí, a lidé s už jasnými příznaky k nám přicházejí pozdě. V 85 % případů již nelze nádor operativně odstranit. Osm z deseti nemocných tak umírá zbytečně,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.Jak dále připomíná, situaci nepomohla pandemie covidu-19, kdy někteří pacienti zaměňovali příznaky rakoviny plic právě za tuto infekci.

Už sedm lidí z Brandýsa nad Labem poslala na CT tamní plicní lékařka apředsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová. „Zatím se nám vrátili s negativními výsledky, tedy bez známek rakoviny plic,“ říká pneumoložka s tím, že ochota pacientů zařadit se do programu je značná. „Snažíme se jim poradit, aby přestali kouřit, to je pro řadu z nich výrazně složitější.“

Do časné detekce rakoviny plic se zapojili také praktičtí lékaři – mezi svými pacienty vyhledávají ty, pro něž by byl program vhodný, a posílají je k plicnímu lékaři. Vyšetření s pomocí zobrazovací metody CT pak provádí akreditovaná radiologická pracoviště, která výsledky posílají zpět pneumologovi, a ten stanoví další postup. „Pokud vyšetření objeví nádor v časném stadiu, jde pacient na operaci a má šanci se zcela uzdravit,“ doplňuje prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová. Co přesně ty, kteří se zařadí do programu, čeká, ukazují plicní lékaři ve videu, které je k vidění na webu https://prevenceproplice.cz.

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.

O Národním screeningovém centru ÚZIS ČR

Národní screeningové centrum (NSC) vzniklo za účelem podpory a zlepšení screeningu a prevence vážných onemocnění v České republice. NSC nabízí občanům nové či vylepšené screeningové nebo preventivní programy týkající se například chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), tyreopatie v těhotenství, kritických vrozených srdečních vad u novorozenců či nádorových onemocnění. V současnosti je NSC financováno z prostředků čerpaných z fondů Evropské unie a svoji činnost realizuje za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR. Informace o aktivitách NSC najdete na https://nsc.uzis.cz

Každý druhý diabetik má poškozené ledviny, varují lékaři

Praha, 13.4.2022 – Nebolí a zpočátku jejich špatné fungování člověka nijak neomezuje. Postupně však mohou vypovídat službu, a řešením je pak jen transplantace nebo dialýza. Řeč je o ledvinách zatížených cukrovkou 2. typu. Ta se v Česku týká zhruba milionu obyvatel. Podle lékařů má poškozené ledviny minimálně polovina z nich. Experti varují, že řada pacientů o tom, že má cukrovku, neví. Přitom k poškození různých orgánů v důsledku vysoké hladiny cukru v organismu dochází už v rané fázi onemocnění diabetem. I proto je podle lékařů důležitá včasná prevence a pravidelné prohlídky. Životně důležité orgány dokáže ochránit také moderní léčba tzv. glifloziny. Zatím ji podle odhadu lékařů má nasazenou zhruba pouze 7 % pacientů.

„Prvním signálem, že ledviny jsou poškozené, může být bílkovina v moči. Tu zpravidla objeví praktický lékař při preventivní prohlídce nebo při sledování nemocných s diabetem. Sice to hned neznamená komplikace a sníženou kvalitu života, ale je to varování, že je nejvyšší čas dostat diabetes, krevní tlak a další nemoci v co největší míře pod kontrolu,“ upozorňuje na jednu z komplikací nezaléčené cukrovky MUDr. Barbora Doležalová, diabetoložka z INTENDIA kliniky v Chrudimi. „Přítomnost bílkoviny v moči znamená zvýšenou prostupnost filtru v ledvinových klubíčkách. U diabetu 2. typu pak po nějaké době v důsledku poškození tohoto filtru dochází i k nedostatečnému očišťování krve a eventuální nutnosti náhrady funkce ledvin dialýzou nebo transplantací,“ vysvětluje prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, přednosta Kliniky nefrologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Poškození v důsledku diabetu může zajít tak daleko, že ledviny začnou úplně selhávat. „V tom případě nemá pacient jinou možnost než absolvovat transplantaci ledvin, a pokud to není možné, tak je odkázán na dialýzu. V současné době v Česku podstupuje dialýzu zhruba 7 000 pacientů, z toho asi 35 % kvůli cukrovce,“ říká prof. Tesař. Zrádnost choroby podle něj tkví i v tom, že hrozí trvalé poškození ledvin. „Donedávna jsme se domnívali, že poškození je nevratné vždy, ale ukazuje se, že díky moderním lékům lze v úplně počáteční fázi onemocnění následky zvrátit. I proto je klíčové, aby pacient dbal na prevenci, a o diabetu a diabetickém onemocnění ledvin se dozvěděl co nejdříve,“ dodává.

Poškození ledvin ovšem není jedinou komplikací, které diabetici čelí. Dřív nebo později jsou podle odborníků ohroženi srdečním selháním. „Diabetes tiše devastuje cévy, a zatímco ty velké jsme schopni do určité míry opravit, ty nejmenší, které vyživují například srdce, bohužel spravit nejde. Pacienti tak mají výrazně vyšší riziko infarktů a srdečního selhání, které bohužel vyžaduje dlouhodobou péči a často vede i k hospitalizaci,“ říká MUDr. Doležalová. Riziko poškození srdce stoupá s délkou onemocnění, avšak pacienti se o své diagnóze často dozvídají pozdě. „Nezřídka přicházejí pacienti do ordinací s problémy se srdcem a teprve poté jim najdeme diabetes. Ten jim přitom potíže s velkou pravděpodobností způsobil,“ popisuje prof. MUDr. Aleš Linhart, CSc., předseda České kardiologické společnosti. Podle něj tvoří přibližně třetinu všech pacientů se srdečním selháním v Česku diabetici. Pro ně mají nyní lékaři k dispozici moderní léky, tzv. glifloziny. Ty kromě toho, že léčí cukrovku, umí ochránit i srdce a ledviny. „Praxe ukazuje, že účinně regulují hladinu cukru v krvi. Přebytečný cukr ledviny vyloučí do moči a díky tomu léčení lidé i hubnou. Zároveň však glifloziny dokáží snižovat filtrační tlak v ledvinách, a tím brání jejich zjizvení, poškození a ztrátě funkce. Riziko nevratného poškození ledvin snižují asi o 50 %,“ říká MUDr. Doležalová. Jak uvádí prof. Linhart, glifloziny také významně ovlivňují riziko hospitalizace nebo smrti v důsledku srdečního selhání. „Podle studií se riziko snižuje o 25 %, což je ve srovnání s dosavadními možnostmi léčby obrovský pokrok. Pacienti díky tomu mají naději na kvalitnější život bez nutnosti opakovaně trávit dny v nemocnici,“ uzavírá.K

Vojtěch Šprdlík, vojtech@mavepr.cz

Markéta Pudilová, market.pudilova@gmail.com

Mgr. Veronika Ostrá: ostraveronika@gmail.com

Označeno pod:

Back to top