BASIS CURRICULUM SCHOOL – OECD .

BASIS CURRICULUM SCHOOL  –  OECD .

Statistika nástrojem revoluce ve školství?

Data získaná testováním mohou nastartovat tolik potřebné změny ve školství, shodli se odborníci na vzdělávání na konferenci v Praze.

„Detailní data a informace jsou velmi užitečné. Protože z těchto dokumentů můžete získat nástroj, jak zlepšit výuku ve svojí škole,“ říká Peter Adams, který se v OECD zabývá testováním PISA. Podle něj se školské systémy potýkají s řadou mýtů. „Není pravda, že je to o kultuře. Ani to, že peníze, které investujete do školství, jsou indikátorem toho, jak úspěšný systém budete mít,“ vysvětluje. Změna podle něj musí nastat u myšlení vedení jednotlivých škol a přístupu učitelů.

Mezinárodní šetření PISA může školám poskytnout nástroj, jak změnit výuku i celý systém a tak dosáhnout mnohem lepších výsledků vzdělávání. „Společnost potřebuje nastartovat změny. Změny, které vedou k tomu, že příští generace se bude umět líp přizpůsobit stále rychlejšímu vývoji technologií, požadavkům pracovního trhu i společnosti. Musí mít jasné názory, ale měly by umět respektovat odlišnost a názory jiných. Musí být schopni kritického myšlení a mít schopnost prakticky využít získané znalosti a to i v dosud nevídaných souvislostech. A právě na tomhle PISA pracuje, stejně jako učitelé v našich školách, a proto jsme se do jejich projektů aktivně zapojili,“ vysvětluje Čechoameričanka Olga Block, která s manželem Michaelem řídí 28 mezinárodně uznávaných škol ve Spojených státech a Číně. „Zjistili jsme, že zásadní roli hraje spokojenost studentů s výukou. Ta je motivuje k výkonům. Podmínkou pro naše učitele je tedy nejen expertní znalost oboru, ale i zapálení pro výuku. Funguje to skvěle,“ doplňuje.

Aktuálně OECD kromě pravidelného testování v tříletých cyklech nabízí školám PISA-based Test for Schools. Toto šetření zatím probíhá ve Spoejných státech, Velké Británii a Španělsku. Analýza získaných dat potom umožňuje institucím v těchto státech měnit vzdělávání k lepšímu.

„Považujeme testování ze velmi důležitý nástroj, který vede ke zlepšení výsledků – jak v rámci jednotlivých škol tak na mezinárodní úrovni. Vzdělávání není jenom o výkonech v matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti. Zjistili jsme, že roli hrají i vztahy mezi studenty i jejich vnímání učitelů. Právě to má pak vliv na celkové výsledky a to je nový přístup, který nám pomáhá změnit vzdělávání ve Španělsku k lepšímu,“ říká Isabel Couso ze španělského ministerstva školství.

Výsledky PISA aktivně využívají i ve Fairfax County Schools Virginia. „Zaměřili jsme se především na děti, které dosud dosahovali velmi špatných výsledků. Velmi rychle se začali zlepšovat. Zatímco studenti, kteří měli skvělé výsledky od začátku, zůstali téměř na stejné úrovni, ti nejhorší se zásadně zlepšili,“ uvedl na konferenci bývalý ředitel Fairfax County Schools Virginia Jack Dale.

PISA na školách podle něj přispěla ke změně systému i podrobnějšími analýzami dat o vlastnostech studentů. „Zjistili jsme, že je potřeba pracovat i s motivací, důvěrou studentů ve vlastní schopnosti a samozřejmě se zaměřit na jejich vztah s učiteli a atmosféru ve třídě,“ dodal. Zásadní výhodu testování PISA vidí v možnosti jednotlivých států učit se od úspěšnějších kolegů. „Třeba u čtenářské gramotnosti se ukazuje, že lépe dopadají státy, kde studenti čtou nejen povinnou literaturu a učebnice. To je něco, na čem můžeme stavět.“

Úspěch škol v mezinárodním šetření dokazuje hlavně schopnost studentů propojit teorii s praxí, protože se soustředí hlavně na schopnost řešit problémy. To podle Julie Toews ze škol BASIS

nejde bez dosatatečné motivace studentů: „Příčinou úspěchu škol BASIS nejen na poli mezinárodního šetření je i přístup k výuce. Naši studenti v dotazníku PISA uvedli, že velmi dobře vycházejí se svými učiteli. Děti pozitivně hodnotily i to, že pedagogové opravdu poslouchají, co chce student říct, a chovají se fér.“

Změnu nastartuje i zpětná vazba, kterou PISA dává učitelům. „Najednou jsme měli učitele, kteří si nemysleli, že jsou skvělí, ale přemýšleli o tom, jak se zlepšit, co udělat jinak. A taky to udělali. Podstatné je i to, že jsme zahájili hlubší dialog mezi pedagogy a studenty. Ptáme se dětí třeba na to, jak se v končícím školním roce zlepšila výuka, co naopak považovaly za obtížné. A to, že tyhle věci víme a měníme, má vliv na výsledky,“ popisuje Rodney Harris z Westminster School v Londýně.

 

 

Označeno pod: ,

Back to top