A studio Rubín bude balancovat na hranici poslání a sobectví .

A studio Rubín bude balancovat na hranici poslání a sobectví .

Dramatizaci románu Heinricha Bölla Klaunovy názory uvede ve čtvrté premiéře 51. sezóny A studio Rubín. Inscenace bude v rámci sezóny „S kým žijem?“ ohledávat hranici mezi posláním a sobectvím, jak ve vztahu Já-Ty, tak i v polemice o egoismu na rovině Já-Já. Režisérka Lucie Ferenzová příběh o zaslepení vlastním uměleckým posláním staví jako nelítostnou one man show s kaluží kávy a mikrofonem. „Smutného” klauna ztvární herec Šimon Krupa. Premiéra se odehraje 12. dubna 2019.

Autor: Lucie Ferenzová podle románu Heinricha Bölla

Režie: Lucie Ferenzová

Dramaturgie: Dagmar Radová

Výprava: Andrijana Trpković

Hraje: Šimon Krupa

Premiéra: 12. 4. 2019

Pražské A studio Rubín nechá již po druhé v sezóně diváky nahlédnout do tolika mýty opředeného světa umělců. Ti bývají často v mnoha oblastech nazíráni jako specifický „lidský druh“. Zvláště jejich pracovní činnost není okolím, a někdy i jimi samotnými, vnímána jako práce, ale spíše jako poslání a výsada, které podřizují celý svůj život, včetně vztahů. Takový je i případ Hanse – hlavní postavy románu německého spisovatele Heinricha Bölla. Ten v intenzivním monologu zápasí s bolestivou skutečností, že ho opustila jeho dívka. Mezi všemi vyvovalými vzpomínkami, obrazy, dialogy a také úvahami se ale stále více zpřítomňuje otázka, do jaké míry samotný Hans a jeho bezhlavé naplňování klaunské kariéry, mohli být příčinou vztahového krachu.

Režisérka Lucie Ferenzová, a současně také autorka scénického přepisu, se zaměřila právě na tuto tenkou a těžko postihnutelnou hranici mezi posláním a sobectvím. Rozporem mezi touhou naplnit svůj život vlastním „předurčením”, ambicemi, záměry a přáními druhého člověka. „Líbí se mi, jak Heinrich Böll ukazuje, že člověk v tomhle světě pokrytectví a věku prostituce, kde se lidi ptají jazykem kurev: ,jaký jsem byl?‘ ,doporuč mě dál‘; může fungovat jedině jako klaun s tlustou bílou maskou mrtvoly. Tak jako v životě a v dobrých uměleckých dílech bývá, ani tady není nic jednoduché a černobílé. Když totiž ten klaunův monolog pozorně posloucháme, zjišťujeme, že Marie, která ho opustila, možná měla důvod. Vydržela to s ním šest let, dva potraty a spoustu hodin hraní Člověče nezlob se a hlavně všechny ty sebestředné monology. Z téhle perspektivy se o morálním kreditu klaunů a jejich bezchybnosti dá přinejmenším pochybovat, což považuji v našem uvažování za podstatné. Klaunovy názory vnímáme jako inscenaci o ekologii vztahů.“ přibližuje inscenaci režisérka Lucie Ferenzová

Klaunovy názory v A studiu Rubín jsou koncipovány jako monodrama herce Šimona Krupy. Tato hraniční forma je pro herce výzvou, ale klade na něj také určité nároky v podobě schopnosti improvizace a specifické komunikace s publikem. Šimon Krupa díky svým hereckým zkušenostem, které obsahují jak klasické činoherní herectví, tak neobvyklé přístupy alternativních divadelních tvarů,

daru svébytné jevištní existence, intelektuální vybavenosti i talentu komika, byl pro inscenační tým samozřejmou volbou. Šimon Krupa je členem souboru ostravské Komorní scény Aréna. V roce 2016 byl nominován na Cenu Thálie.

Premiéra se uskuteční 12. dubna 2019 v A studiu Rubín od 19.30 hod. První reprízy budou následovat 13., 14. a 25. dubna.

Pavla Umlaufová

e: p.umlaufova@gmail.com

Informace o A studiu Rubín

A studio Rubín je komorní nezávislé divadlo nacházející se v historickém centru Prahy v prostorech sklepního domu U Tří korun na Malostranském náměstí. Za svoji padesátiletou existenci získalo v české divadelní kultuře jméno nezaměnitelné scény, která se ve všech svých etapách soustředila na autorské inscenace a vznik nových divadelních textů. Současná dramaturgie A studia Rubín se orientuje na intimnější, upozaďovanější a subtilnější témata, která nahlíží v širších společenských perspektivách.

Anotace Klaunovy názory

Lucie Ferenzová / Dagmar Radová podle románu Heinricha Bölla

Hanse opustila dívka a odešla za jiným. Hans je umělec a teď je v krizi. Už dlouho tušil, že možná není tak dobrý umělec, jak si předsevzal být. Ale vůbec netušil, že ho Marie chce opustit… Marie, která tu vždycky byla spolu s ním, v hotelových pokojích, ve vlaku, v divadle. Tohle se přeci nedělá, takhle najednou nechat člověka samotného a navíc bez peněz! Musí se tolik ponížit a říct si o peníze otci? Nebo snad musí vystoupit na některé z matčiných parties? Anebo snad zavolat svým přátelům, co už dávno mají „dětičko“? Dřív cvičil prázdný pohled před zrcadlem, aby publikum bylo dokonale znejištěno, co bude v příběhu následovat. Teď se stačí do zrcadla podívat a prázdný pohled tam JE! A už vůbec tomu nepřidává ta politická situace za dveřmi jeho bytu…

Vážení diváci, přenejdražší publikum, tohle je osamocený stand up zrazeného a naštvaného člověka! Klauna, kterému vše, čemu ostatní říkají non-fiction, připadá velmi fiktivní. Klauna, který se rozpláče u písničky, ačkoli ví, že okamžiky se mají nechat být, a ne opakovat!

Dramatizace románu Heinricha Bölla Klaunovy názory, one man show s kaluží kávy, mikrofonem a kytarou, o sobectví, oběti a smutku

Označeno pod: , ,

Back to top