Antonín Vojtek, malíř a grafik

Antonín Vojtek, malíř a grafik

Narozen 10.ledna 1934 v Horních Bojanovicích. Žije a pracuje v Břeclavi. Je absolventem Masarykovy univerzity Brno.

Bývá nazýván “Malířem jižní Moravy”. Na jižní Moravě se narodil, na jižní Moravě žije. Jižní Moravu miluje a celý život ji ztvárňuje svým osobitým způsobem.

Antonín Vojtek se zajímal o výtvarnou tvorbu od mládí. Kreslil a maloval v okolí své rodné obce Horní Bojanovice na břeclavském okrese. Svou výstavní činnost zahájil v této obci v roce 1965. Od té doby do současné doby vystavil svá díla na 210 místech, a to samostatně . V České republice to bylo například v Praze, Brně, Mar. Lázních, Františkových Lázních, Hustopečích u Brna, Břeclavi, Lednici na Moravě, Mikulově, Dačicích, Třebíči, Adamově, Kyjově, Znojmě, Zlíně, Podivíně, Kroměříži, Jihlavě, Olomouci, Tišnově, Slavkově u Brna, Hodoníně, v Hluboké nad Vltavou, Karlově Studánce, Karlových Varech … a dalších desítkách míst. V zahraničí: v Německu, Rakousku, Skotsku, Itálii, Řecku, USA, Chorvatsku.

Jeho obrazy jsou zastoupeny v galeriích a soukromých sbírkách v téměř padesáti zemích světa .

V současné době tvoří nejvíce olejomalby. Můžeme však sledovat i jeho tvorbu kresebnou a grafickou, akvarely i plastiky. V posledních létech vychází každoročně barevný kalendář s jeho dílem a patrony se stávají významné osobnosti České republiky (Chantal Poullain, Dagmar Havlová, Livia Klausová, Martina Štěpánková, Zuzana Slavíková, Andrea Čunderlíková, Hana Ulrychová, Gabriela Vránová, Bára Špotáková, Dagmar Kludská).Od roku 2001 se akt křtu kalendáře stává významnou společenskou událostí s bohatým kulturním programem. Od 2012 připravujeme setkání s dalšími osobnostmi z řad mužů České republiky, kteří přijmou záštitu nad kalendáři.Pro rok 2013 to byl rybář Jakub Vágner, následující rok zpěvák Jožka Černý, kalendář pro rok 2015 pokřtil prof.Jan Pirk, režisér Zdeněk Troška se této role ujal pro rok 2016, dalším byl herec Roman Vojtek.

Ceny (výběr): 2000-Milenium, uděluje přednosta okresního úřadu, Ing.D.Piškula, cena se stříbrnou medailí za příkladnou reprezentaci a propagaci břeclavského regionu. 2001- New York,Čestné uznání: In recognition of your participation in the World Trade Center Site Memorial Competition and the valuable contribution you have made to honoring all hose who lost their lives to terrrism on February 26,1993 and Septermber 11,2001. 2001- Cena za systematické ztvárnění krajiny v oblasti chorvatského pobřeží-Šibenik,Primošten,Živogošče. 2008 – Cena Jihomoravského kraje za přínos v oblasti výtvarného umění. 2010 – Cena města Hustopeče.

V sedmdesátých a osmdesátých letech vytváří první abstraktní olejomalby, které s novým stoletím dovršuje cyklus s názvem Odjinud. K abstrakci se vrací po více než padesáti letech, aby znovu vzdal hold geometrickým tvarům, které velmi úspěšně aplikuje i do svých krajin. Stylem, který je pro Vojtkovu tvorbu typický, tvoří kompozice, jejichž hlavním motivem je prostor. Ten je tvořený geometrickými objekty rozličných tvarů, dohromady dávajících jakýsi průhled nebo cestu do jiného světa. Od toho taky získal cyklus svůj název – Odjinud. Největší inspirací pro tento cyklus byl podle malíře sen, ve kterém si prošel cestu až ke Vesmírnému Králi. Právě pocit této cesty navozují rozměrné olejomalby. V obrazech lze ale kromě cesty odjinud nalézt i další inspirační zdroj, a to je příroda, která malíře provází celý život, a která je pro něj velkou inspirací. Jeho obrazy vyzývají k hledání a pochopení duše krajiny.

Antonín Vojtek svým novým cyklem maleb zcela posouvá svůj výtvarný projev. Jeho obdiv ke geometrii je patrný i v krajinomalbě, ale až zde ji prezentuje v její čistotě a povyšuje ji do harmonizujícího celku, který oslovuje návštěvníky mnohdy více než krajina s jasně daným motivem.

Patří k výtvarným umělcům, kteří mají potřebu vyjadřovat se nejen štětcem, ale i slovem.

Publikoval řadu esejů, je například spoluautorem sbírky básní Kam jdu (1997), dále knih Osudy (2001), Příběhy psané životem (2002), Ti úspěšní (2003), autorem vlastní biografie Malíř jižní Moravy (1994) a knih Já a moje modelky (1998), Řekni mi, táto, proč (2003), Jako v nebi, tak i na zemi (2005), Ztracené touhy (2007), Ohlédnutí (2008), Krajina mého srdce (2009), Buď vůle tvá- zpráva o mém srdci (2014), Odjinud (2015), Jaké tajemství znáš, že se usmíváš ( 2016) a další.

Krajina pod Pálavou, lužní lesy, říční zátoky Dyje nebo lednické rybníky se pro Antonína Vojtka staly náplní obrazů i bytí. Uchvácení krajinou pro něj však neznamená její doslovný přepis. Její zobrazení je i její oslavou: dokonalostí forem vyrovnává rozdíl mezi realitou a ideálem. Přechodné, nedokonalé tvary jsou většinou vyloučeny; zůstávají oblé, kulovité, plasticky působící stromy a keře, z nichž je umně sestavena stylizovaná podoba skutečného modelu. Napětí mezi abstrahovaným a konkrétním, mezi reálem a stylizovanou, ideální formou patří k charakteristickým rysem Vojtkovy malby.

The Pálava locality, marshland woods, meanders of the river Dyje or the ponds of Lednice, filled Antonín Vojtek´s life and pictures . His fascination with the countryside does not mean precise copying. Its description is at the same time its praise : the perfekt forms balance the difference between reality and the ideal. Imperfect, transient shapes are usually excluded only the rounded, circled, plastic trees and bushes, which artfully from the stylised likeness of the actual model. The tension between the abstract and the concrete, the real and the stylised, the ideal form is characteristic for Vojtek´s pictures.

Die Landschaft unter Pálava, Auen mit Laubwäldern, Buchten von Thaya oder Teiche in Lednice wurden für Antonín Vojtek zum Inhalt von Bildern sowie der Existenz. Die Begeisterung durch die Landschaft bedeutet für ihn keine genaue Beschreibung. Die Darstellung der Landchaft ist auch ihre Verherrlichung: durch die Vollkommenheit der Formen gleicht er die Differenz zwischen der Realität und dem Ideal aus. Vorübergehende, unvollkommene Formen sind meistens ausgeschieden; es bleiben rundliche, kugelförmige, plastisch wirkende Bäume und Sträucher, aus denen die stylisierte Gestalt des wirklichen Modells kunstvoll zusammengestellt ist. Die Spannung zwischen dem Abstrahierten und dem Konkreten, zwischen dem Realen und der stylisierten, idealen Form gehört zu den charakteristischen Grundzügen Vojteks Malerei.

PhDr. Nina Dvořáková

 

 

 

www.vojtek-av.com

Označeno pod: ,

Back to top