ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2014

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2014


Stala se reklama součástí našeho života nebo nás manipuluje
ke zbytečnému konzumu?

Tisková informace obsahuje výsledky z pravidelného výzkumu Postoje české veřejnosti
k reklamě. Výzkum navazuje na výsledky šetření, které od roku 1993 prováděla agentura
Marktest, a.s. Doposud bylo realizováno celkem 32 reprezentativních výzkumů, jejichž výsledky
tvoří ucelenou vývojovou řadu. Poslední šetření proběhlo v únoru 2014 na reprezentativním
vzorku obyvatel České republiky. Dotazováno bylo 997 osob ve věku nad 15 let.
Současné šetření bylo realizováno agenturou ppm factum research pod „patronací“ České
marketingové společnosti a ve spolupráci s Českým sdružením pro značkové výrobky (ČSZV)
a POPAI.

Výzkum přinesl odpovědi na následující otázky:

 Máme už reklamy dost až příliš? Existuje prostor pro její rozšíření – kde ještě reklamu
„snášíme“?
 Stala se pro nás reklama součástí moderního života? Je potřebná pro ekonomiku země
nebo pouze manipuluje lidmi a podporuje zbytečný konzum? Uvědomujeme si, že
podporuje nezávislostí médií a pomáhá při orientaci v nabídce zboží?
 Vyhledáváme zboží, které známe z reklamy a přiznáváme nákup na základě reklamy?
Co se změnilo od minulého roku?
 Věříme reklamě, myslíme si, že říká pravdu? Je reklama důvěryhodnější, když v ní
vystupuje známá osobnost? Když už jí nevěříme, pobaví nás alespoň?
 Měla by ve školách probíhat „mediální výchova“, která naučí děti kriticky vnímat
mediální sdělení, včetně reklamy? Uvědomují si dospělí závažnost tohoto požadavku?
 Schvalují dospělí uvádění reklamy v rámci dětských televizních pořadů, nebo požadují
její zákaz?
 Vadí nám stále přerušování televizních programů reklamou, nebo jsme si už zvykli?
 Jak vypadá česká populace při segmentaci na základě postojů k reklamě? Kolik je těch,
kteří reklamu milují a jak můžeme charakterizovat ty, kteří ji nemají rádi?

2

Přesycenost reklamou – kde ji ještě „snášíme“

Nejlépe je stále přijímána reklama na místě prodeje, většina populace považuje tento typ
reklamy za přiměřený a část populace by dokonce přivítala větší množství, především pokud jde
o ochutnávky (31 % jich „chce více“). Reklama na místě prodeje se dlouhodobě jeví jako
„nejperspektivnější“ médium, kde jsou lidé reklamou nejméně přesyceni a jsou ochotni přijímat
ji v současné intenzitě a v některých případech přivítají i její zvýšení. Skutečnost, že většina
nákupních rozhodnutí je dělána na místě prodeje, jen podtrhuje důležitost tohoto zjištění.
Pokud jde o nadlinková média je největší přesycenost deklarována u komerčních televizí (Nova,
Prima) a naopak nejmenší u rozhlasu a novin. Je vidět rozdíl v postojích k hodnocení
přiměřenosti reklamy u České televize po jejím omezení. Uváděné přesycení dle výsledků
z minulých výzkumů automaticky neznamená, že reklama v daném médiu nemá šanci na
zaznamenání, roli hraje mnoho dalších faktorů.
Určitý prostor pro další reklamu je kromě té na místech prodeje i u product placementu, u
novin a u písemných pozvánek do soutěží.
Společenská role reklamy – stále ambivalentní postoje

Reklama je na jedné straně vnímána jako samozřejmá součást moderního života, je uznáván její
význam pro existenci nezávislých médií i důležitost pro ekonomiku země, ale na straně druhé je
negativně posuzován její vliv jako manipulátora podporujícího zbytečný konzum. Ambivalentní
postoje vyjadřují složitost reklamy jako společenského jevu, který sebou přináší její pozitivní i
negativní hodnocení, zaznamenáváme již několik posledních let. V letošním roce se snížilo
procento těch, kteří zdůrazňují pozitivní charakteristiky, tj. reklama je součást moderního
života, reklama má roli při podpoře nezávislosti médií a nemožnost existence tržního
hospodářství bez reklamy.
Od loňského roku nedošlo k zásadnímu posunu ve vnímání manipulace reklamou. Snížil se ale
počet těch, kteří jsou o její manipulativní funkci zcela přesvědčeni, stále je to ale 47 % populace
a dalších 39 % se k tomuto názoru přiklání.
Zvyšuje pro procento těch lidí, kteří jsou přesvědčeni, že reklama v dětských pořadech by měla
být zakázána a uvědomují si i důležitost mediální výchovy ve školách.

Nákup na základě reklamy

Nákup na základě reklamy „přiznalo“ v letošním roce méně respondentů než v loňském roce (v
roce 2013 to bylo 41 %, letos 34 %). Již tradičně častěji nákup přiznávají ženy (38 %, muži 30 %)
a zvyšuje se podíl lidí se základním vzděláním, kteří takto ovlivněný nákup přiznávají (vzdělání
ZŠ 37 %, SŠ 31%, VŠ 29 %). Celkově se „přiznání nákupu na základě reklamy“ od roku 1994
pohybuje mezi 30 – 40 %, s tím, že celková tendence je „jemně stoupající“, i když v letošním
roce došlo oproti loňskému k poklesu. Deklaraci nákupu na základě reklamy je zajímavé
konfrontovat s uváděnými postoji k manipulativní funkci reklamy, stále je jasná diskrepance
mezi těmito odpověďmi. Zatímco je v obecné rovině o vlivu reklamy, tj. její schopnosti
manipulovat lidmi přesvědčeno 86 % populace, vlastní ovlivnění „přiznává“ jen 34 %.

Základní výroky charakterizující reklamu a její společenský význam jsou postupně doplňovány o
další, které charakterizují osobní postoje k přerušování televizních pořadů reklamními bloky,
vyhledávání zboží doporučovaného reklamou v souvislosti s tím jak lidé reklamě věří, i vliv
využívání známých osobností na její důvěryhodnost.

Co říkáme přerušování televizních pořadů reklamními bloky?
procento lidí, kterým vadí přerušování televizních pořadů reklamními bloky se stále
pohybuje kolem 90ti %, krajní nesouhlas vyjadřuje cca 60 % populace a neprojevují se
zásadní rozdíly z hlediska sociodemografických znaků, tj. vadí to zhruba všem stejně!
při minulých šetřeních jsme se ptali na to, co dělají lidé, když běží reklamy. Lze
předpokládat, že nedošlo k zásadním změnám. Televizi při reklamách vypíná jen
nepatrné množství lidí, cca 1 %, 30 % přepne na jiný kanál, někteří nechají reklamu běžet
a odejdou do jiné místnosti, na reklamu se dívá 20 % dotázaných a z toho 4 % se na ni
dívá se zájmem
muži častěji přepínají na jiný program, zatímco ženy častěji odcházejí z místnosti, ale
přerušení pořadu vadí oběma stejně

Věříme reklamám nebo nás alespoň pobaví?
ani v letošním roce reklamy většinu lidí příliš nepobavily. Nesouhlas s tím, že reklamy
jsou zábavné, vysoce převyšuje procento těch, kteří reklamám zábavnost přisuzují
(nesouhlas 67 %, souhlas 31 %, zbytek neodpověděl). Procento nesouhlasu stoupá s
věkem.
rovněž důvěryhodnost reklamy se „nezlepšila“, naopak stoupá počet těch, kteří ji
považují za nedůvěryhodnou. S tím, že se většině reklam nedá věřit, že obvykle neříkají
pravdu zcela nebo spíše souhlasí 75 % dotázaných (v roce 2011 to bylo 68 %)
nepomůže vždy ani vystoupení známých osobností, i když ve srovnání s minulým
šetřením stoupl nepatrně počet těch, kteří souhlasí s tím, že „reklama získá větší
důvěryhodnost, když v ní vystupuje známá osobnost“ (zcela souhlasí 15 %, spíše souhlasí
41 %, roce 2009 to bylo 12 % a 40 %, v roce 2011).

7

Segmentace české populace na základě postojů k reklamě

Zajímavé je rozdělení české populace na základě postojů k reklamě vyjádřených v našem
výzkumu. Můžeme charakterizovat pět základních segmentů a to:

segment 1: „Nesnáším reklamu“ – 15 % populace
segment 2: „Ekonomika reklamu potřebuje, já však ne“ – 26 % populace
segment 3: „Reklamu neřeším“ – 22 % populace
segment 4: „Reklama je dobrý sluha, ale zlý pán“ – 26 % populace
segment 5: „Reklamu miluji“ – 11 % populace
Podrobné údaje jsou součástí volně prodejné závěrečné zprávy.

Výzkum ČEŠI A REKLAMA přináší již od roku 1993 aktuální poznatky o stavu vnímání
jednotlivých aspektů reklamy českou veřejností a postojů k její společenské roli i jejímu
množství v jednotlivých médiích. I když v některém období nedochází k převratným změnám,
jsou zjištěné údaje důležité jak z pohledu komunikačních strategií, tak v souvislosti s nutností
věnovat se mnohem více společenské odpovědnosti reklamy nejen v deklarování této potřeby,
ale v její praktické implementaci. A výsledky našeho výzkumu mohou být potřebným
východiskem.
Pro více informací kontaktujte:

doc. PhDr. Jitka Vysekalová, Ph.D.
prezidentka ČMS
vysekalova@cms-cma.cz

Označeno pod: , ,

Back to top