Čeští vědci pošlou své přístroje k Marsu, Jupiteru a ke Slunci

Čeští vědci pošlou své přístroje k Marsu, Jupiteru a ke Slunci

Praha, 26. listopadu 2015 – V současné době čeští vědci a technici pracují na vývoji a výrobě více než desítky přístrojů, které v následujících letech poletí do vesmíru. Ty budou součástí vědeckých aparatur družic zkoumajících okolí Země a meziplanetárních sond zkoumajících další tělesa sluneční soustavy. Čeští vědci se podílejí také na zpracování a využívání dat z více než čtyřiceti dalších družic.

V následujících letech budou přístroje s českou účastí umístěny na evropských sondách Solar Orbiter, JUICE a ExoMars. Působení českých vědců se neomezuje pouze na spolupráci na misích Evropské kosmické agentury (ESA), ale své přístroje připravují pro ruské měsíční sondy Luna, družice Strannik a Resonance či francouzskou družici TARANIS. „Početně největší zastoupení mají čeští vědci na sondě Solar Oribter, kde v pěti týmech pracují na čtyřech přístrojích. Jedná se o zobrazující koronograf, rentgenový spektrometr, přístroj pro měření elektromagnetických vln a oscilací provázející procesy ve sluneční koróně a slunečním větru a analyzátor slunečního větru. Zatím poslední úspěch zaznamenali odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, jejichž návrh vlnového analyzátoru byl vybrán pro přistávací platformu mise ExoMars 2018. Zařízení umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí,“ přiblížil pouze některé z českých přístrojů Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.

Mezi tři nejvýznamnější pracoviště zabývající se vývojem a výrobou přístrojů patří Astronomický ústav, Ústav fyziky atmosféry Akademie České republiky a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Jimi navržené přístroje slouží zejména ke sledování aktivních jevů ve sluneční atmosféře, analýze slunečního větru a jeho interakce s povrchem a atmosférou planet a malých těles sluneční soustavy. Dalšími oblastmi jsou zkoumání fyziky kosmického plazmatu ionosféry a magnetosféry Země a dalších planet sluneční soustavy.

Vědci z České republiky mají ve světě dobré jméno a mohou těžit nejenom z bohaté historie, ale poukázat také na úspěchy z nedávné doby. Vědecké přístroje vyvinuté a postavené za účasti našich odborníků fungují na mnoha družicích a poskytují cenná data mezinárodní komunitě uživatelů.

Poznámky pro editory

Česká kosmická kancelář (CSO)

je nezisková organizace, která se již od svého vzniku v roce 2003 snaží o rozvoj kosmonautiky v České republice. Jejím hlavním cílem je zajistit co největší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných, vývojových a průmyslových pracovišť do mezinárodních kosmických projektů.

CSO nabízí odborné informační a konzultační služby pro orgány státní správy a veřejná i soukromá výzkumná a průmyslová pracoviště, školení o pravidlech fungování Evropské kosmické agentury a příležitostech v evropském kosmickém programu. Činnost CSO rovněž zahrnuje poradenství při hledání projektových příležitostí, navazování kontaktů se zahraničními partnery a s přípravou a administrací projektových návrhů. Každým rokem také umožňuje českým pracovištím propagaci na Mezinárodním astronautickém kongresu IAC. V neposlední řadě provádí vzdělávací a osvětové akce pro školy, univerzity i širokou veřejnost a podporuje studentské projekty. 

Internetové stránky: www.czechspace.cz

Solar Orbiter:

PASCEM-EQM.jpg
Deska vstupní elektroniky a vysokonapěťových zdrojů SWA/PAS – kvalifikační model (EQM) před odesláním do IRAP. Zdroj: MFF UK

PASCEM-EQM_THVAC-VZLU
Deska vstupní elektroniky a vysokonapěťových zdrojů SWA/PAS – kvalifikační model (EQM) během tepelně-vakuových zkoušek ve VZLÚ Praha.
Zdroj: MFF UK

TARANIS_HFA:

HFA-FM.jpg
Letový kus HFA. Zdroj: ÚFA AVČR

HFA-VIB.jpg
Letový kus HFA na vibrační stolici. Zdroj: ÚFA AVČR

TARANIS_IDEEA:

TAR-ideeA-FM2:
Detail elektroniky záložního letového kusu IDEE-A. Zdroj: MFF UK
TAR-ideeA-ideeSebox-FM1:
Test společné funkčnosti subsystémů letových kusů TARANIS IDEE – českého analyzátoru IDEE-A
a francouzského IDEE-S detektoru v IRAP v Toulouse. Zdroj: MFF UK

ExoMars:
Přistávací oblast v oblasti Oxia Planum pro ExoMars 2018. Zdroj: ESA

Označeno pod: , , , , ,

Back to top