Co prozradí vaše střeva

Co prozradí vaše střeva

  Nové poznatky střevního

mikrobiomu.

Bakterií je v lidském střevě stejně jako buněk lidského těla. Množství genů je v něm stokrát
vyšší než v lidském genomu. Vážit může až půl kilogramu – to vše platí pro osídlení střev
člověka, tzv. střevní mikrobiom. Podílí se na trávení živin, chrání střeva před vlivem
nežádoucích látek, stimuluje imunitní systém, zajišťuje množství dalších činností.
Jeho složení se spojuje s celou řadou onemocnění jako například s autismem, cukrovkou
nebo obezitou. Svou roli sehrává střevní mikrobiom i ve sportovních výkonech. Má rád
pestrou stravu, ublížit mu může cestování, nemoci a s nimi spojená léčba a také „zaručené“
detoxikační postupy.
Střevní mikrobiom je označován díky své jedinečnosti za obdobu „otisku prstů“ – skládá se
z více než 1000 různých kmenů bakterií, dále z virů, hub a dalších mikroorganizmů. I když
se v různých situacích mění a vyvíjí, určité specifické rysy, které se tvoří kolem druhého roku
věku, přetrvávají do dospělosti. dospělosti. „Výrazný vliv na složení střevního mikrobiomu,
a tím i na imunitu, má způsob porodu (vaginální versus císařským řezem), dále mateřské
mléko, resp. jeho složky s prebiotickými sacharidy. Složení mikrobioty se ustálí zhruba
ve třech letech života, poté zůstává relativně stálé,“ uvádí internista a gastroenterolog
doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., člen Fóra zdravé výživy (FZV). I přes výrazné zásahy,
kterými je například léčba antibiotiky či střevní infekce, dochází po určité době
rekonvalescence k návratu do zhruba původního složení. Ke zhoršení složení střevního
mikrobiomu dochází také v seniorském věku, vlivem fyziologických i patologických změn
ve stárnoucím organizmu. Z hlediska stability střevního mikrobiomu je zásadní stabilita stravování a také prostředí.
„Každá změna může vést k větší či menší změně ve složení střevního mikrobiomu,
a tím i k narušení imunitního systému a funkce trávicího systému,“ vysvětluje nutriční
terapeutka Mgr. Tamara Starnovská.
Střevní mikrobiom sehrává důležitou roli také ve výkonnosti sportujících. „Podle posledních
poznatků může samotné pravidelné sportování měnit složení střevního mikrobiomu,
a to v pozitivním slova smyslu,“ uvádí RNDr. Pavel Suchánek, odborník na sport a výživu
z Fóra zdravé výživy.
Hlavní podstatou ochrany střevního mikrobiomu je úprava jídelníčku. Nutné je dostatečné
množství konzumované vlákniny, zvýšená konzumace syrových produktů nebo produktů
konzervovaných sušením, kvašením či jinými postupy, které zachovají bakteriální kmeny.
Prospěšná je také konzumace výrobků s přídavkem probiotických kultur. Důležitá je čerstvost
stravy, optimální příjem energie a zmiňovaný pravidelný pohyb.
J  K

Označeno pod:

Back to top