DHL Unicreditbank za rok 2014.

Export má stoupající tendenci. Aby dobili nový trh, jsou exportéři ochotni přizpůsobit i svůj produkt. Nevyužívají však zatím externí finance, zkušenosti jiných firem ani externí poradce.

Výsledky vycházejí z dotazníku exportních firem, které byly přihlášeny do Exportní ceny DHL Unicreditbank za rok 2014. Polovina exportérů by ráda rozšířila v dalších třech letech své exportní cíle do dalších zemí, avšak mnozí z nich mají částečné či úplné problémy nalézt finanční zdroje pro svou expanzi. Exportní cena DHL UNICREDIT je prestižní soutěž, založená společností DHL Express (Czech Republic) s.r.o., která již od roku 1997 uděluje ocenění malým a středně velkým firmám v České republice. Soutěž probíhá pod záštitou agentury CzechTrade, pořadatelem je Agentura Helas.

„Letos již po osmnácté ocení soutěž Exportní cena DHL UniCredit úspěch a snahu malých a středních exportérů v České republice. Naším cílem je tyto subjekty nejen podporovat a motivovat jejich podnikatelské úsilí, ale zároveň dokázat všem ostatním, že jejich snaha se vyplatí, a že uspět v tvrdém konkurenčním boji není jen výsadou velkých firem. Každoročně to v soutěži dokazuje kolem sta našich úspěšných exportérů,“ komentuje soutěž Luděk Drnec, Obchodní ředitel DHL Express pro Českou republiku a Centrální Evropu.

Ne zrovna optimistickým zjištěním je, že firmy nevyužívají externích finančních zdrojů při expanzi na zahraniční trhy – jen zanedbatelné procento (3,03 %) z velké části ano, necelá pětina jen částečně, ale přes 72 % firem externí finanční zdroje nevyužívá vůbec nebo jen minimálně. Toto zjištění se jeví jako značné mínus pro exportéry, jelikož objem exportu má stoupající tendenci. Dokazuje to fakt, že 80 % firem v posledních letech zaznamenalo v exportním objemu nárůst a 19,4 % minimálně stabilitu. To, že má export velký potenciál, dokazuje etablování poloviny firem v časovém rozmezí do jednoho roku. Téměř 46 % firem má v dané zemi i vlastní pobočku, která začíná být profitabilní již mezi 1–3 rokem. Jen 5 % dotazovaných firem své pobočky zrušilo.

„Na jedné straně exportéři nejsou ochotni využívat externí finance, na druhé však jsou ochotni z 98,5 % přizpůsobit svůj produkt nebo balení tak, aby lépe vyhověl požadavkům zahraničního trhu, což však bez dodatečných financí nelze. Neuvědomují si, že cizí finance jsou vždy levnější než vlastní,“ konstatuje Petr Šíma, partner poradenské firmy NSG Morison. Exportéři své produkty a výrobky charakterizují jako produkt, který má z 67 % velkou konkurenci, 33 % firem má na zahraničních trzích své produkty s malou konkurencí či dokonce jsou unikátní a konkurenci nemají. Přesto však 60 % exportérů při vstupu na zahraniční trh nemělo na místních trzích potřebné kontakty či nedisponovalo referencemi z domácího trhu pro globální zákazníky. 64,7 % exportérů si však alespoň nechalo zpracovat analýzu zahraničního trhu před vstupem na daný trh.

Určitě zajímavým zjištěním je, že 77,9 % firem by šlo do rozvojových či rizikových zemí, kdyby jim někdo pomohl s kontakty. 91 % exportérů kvituje důležitost kontaktu s jinými exportéry v místě exportu, 37 % z nich to vidí dokonce jako velkou nutnost. Nicméně přes 50 % z nich uvedlo, že vzájemné setkání zatím nepřineslo kýžený efekt. Je zde náznak obavy z konkurence, případně si nedokážou představit, jak přesně by dané české firmy měly v zahraničí spolupracovat.

Přesně 50 % firem naráží na překážky s místními institucemi v zemi exportu. Určitý vliv zde má komunikační bariéra a odlišná mentalita dané země. Mezi exportní překážky také patří evropské sankce a celní řízení. „Nicméně skoro 82 % českých exportérů nespolupracuje v zahraničí s českými poradci. Pokud ano, jde spíše o spolupráci s velvyslanectvím, Czech Tradem a jinými organizacemi, než s jinými ryze poradenskými firmami, které by jim dokázaly například pomoci prostřednictvím svých poradenských asociací v dané zemi, či jim být nápomocny při transfer pricingu a celkovém poradenství na daném trhu. Jen třetina dotazovaných si uvědomuje možnost nalezení určité optimalizace,“ konstatuje Lukáš Eisenwort, partner daňového oddělení NSG Morison.

86,3 % firem se domnívá, že je také nutná marketingová komunikace na příslušném trhu, nicméně z tohoto počtu si 46 % firem uvědomuje, že nejsou v této oblasti moc aktivní a vnímají své rezervy. 13,6 % firem se domnívá, že na zahraničním trhu není nutno marketingově komunikovat nebo se tomu stačí věnovat jen minimálně.

Dobrou zprávou je, že velký počet firem (přes 79 %) disponuje pro své produkty mezinárodně uznávaným certifikátem. 83 % firem se také domnívá, že jsou připraveny se aktivně zapojit do výběrových řízení v zahraniční. Formou subdodávek je dokonce připraveno se do exportu služeb připojit přes 89 % dotazovaných firem.

Dle samotných exportérů je nutno se zaměřit na podporu nejen velkých, ale i malých a středních podniků – např. zajistit jištění úvěrů pro střední firmy, pomoc při prověřování obchodních partnerů, podpora exportu mimo EU, legislativní a celková podpora Českého státu, Větší angažovanost českých zastupitelstev v zahraničí, větší zastoupení Czech Trade, zapojení českých zastupitelských úřadů do zveřejňování zahraničních poptávek, zlepšení spolupráce mezi MZV a MPO.

Exportéři také kladou velký důraz na podporu značek „Czech made = excelent product“ nebo „made in Czech Republic“ a s tím spojenou propagací nejen velkých, ale i malých a středních výrobců, větší možnost participace na specializovaných výstavách a mezinárodních konferencích. Velkým apelem je též trvalé snižování byrokratické zátěže a z toho plynoucích nákladů, které mají

vliv na následnou cenu. Stanovení minimální ceny, aby nedocházelo k cenovým soubojům, nebo efektivnější využití financí z dotací. Mezi nejčastější odpovědi na otázku, jaké daňové změny by zavedli exportéři, kdyby k tomu měli pravomoc, patřil jednodušší daňový systém, daňová podpora firmám do 50 zaměstnanců, odvod DPH až po zaplacení faktury, prokázaný export-nulová daň ze zisku, atd.

NSG Morison , Radka Prachařová, radka.pracharova@nsgmorison.cz,

Aneta Kulhánková – redaktorka

Označeno pod:

Back to top