Jíte zdravě, nesolíte nadměrně ?

Jíte zdravě, nesolíte nadměrně ?

Program „Vím, co jím a piju“ (VCJ) v České republice vychází z celosvětové iniciativy The Choices programme, která definuje složení potravin odpovídající zdravé výživě na základě kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Ty totiž upozornily na živiny, které při nadměrné konzumaci mohou způsobovat civilizační onemocnění, jako jsou nadváha, obezita, diabetes 2. typu nebo srdečně-cévní onemocnění. Do programu je zapojeno cca 130 výrobců se 7 000 výrobky. Zastoupení mezinárodní iniciativy v Česku představuje iniciativa VCJ (obecně prospěšná společnost, tedy nezisková a nevládní organizace), působící v ČR od r. 2010. Hlavním cílem programu je motivovat veřejnost k aktivní péči o zdraví a podporovat ji ve výběru potravin, které vyhovují parametrům zdravé výživy. Prostředkem k prosazení cílů programu je jednoduché logo Vím, co jím, které je uváděno na balení těch potravin, jež ve složení splňují definovaná nutriční kritéria. Spotřebitelé se tak mohou lépe orientovat v nabídce potravin. Nasycené mastné kyseliny by měly tvořit maximálně 10 % celkového denního energetického příjmu.

Referenční hodnota příjmu nasycených tuků je 20g za den. Měli bychom preferovat méně tučné výrobky-do cca 2 g/100 g, aby bylo splněno doporučené maximální množství příjmu.

Výrobky označené značkou VCJ odpovídají standardům ve čtyřech hlavních kategoriích:

trans mastné kyseliny, nasycené mastné kyseliny, sodík(sůl), cukr, v některých kategoriích je dále hodnocena energie a vláknina.

Konzumujeme více než dvojnásobek tolerovaného denního příjmu soli.

Sůl je sice pro lidské tělo nepostradatelná, ve stravě jí však přijímáme tolik, že ve spotřebě soli patří Česká republika mezi evropské rekordmany. „Podle zprávy Evropské unie se průměrná spotřeba soli u nás pohybuje okolo 13 gramů za den, což je více než dvojnásobek doporučené denní dávky. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je pro dospělé doporučeno denně méně než 5 gramů soli – to je jedna kávová lžička,“ upozorňuje Doc., Ing. Jiří Brát, CSc., člen správní rady iniciativy Vím, co jím a piju.

Čeští muži konzumují 16,6 g, ženy 10,5 g soli denně. U dětí překračuje konzumace soli doporučené množství již v předškolním a školním věku. Průzkumy jídelníčků těch nejmenších prokázaly, že 80 procent dětí ve věku od 7 do 12 měsíců přijímá o 80 procent více soli, než by mělo. „Bohužel zvýšený příjem soli se stal zvyklostí i v dětské populaci a také ve společném stravování, kde se domnívám, že by bylo velmi vhodné se snižováním příjmu soli rychle začít. Jedině tak bychom v největší možné míře mohli přispět ke zmenšení výskytu kardiovaskulárních chorob v dospělosti,“ uvádí prof. MUDr. Věra Adámková, CSc., preventivní kardiolog z IKEMu a členka vědeckého výboru iniciativy Vím, co jím a piju.

Zvýšený příjem soli může být příčinou: zhoršení hodnoty krevního tlaku, vzniku otoků, zhoršení funkce ledvin, komplikací srdečně cévních chorob, vzniku obezity Potraviny se zvýšeným obsahem soli zvyšují naši chuť k jídlu, proto máme tendenci jíst větší porce jídla, pro uhašení žízně často sáhneme po přeslazených nápojích s vysokým obsahem energie.

Vzhledem k tomu, že se ve stáří zhoršuje schopnost rozeznat jednotlivé chutě, lidé často používají k dochucení jídla větší množství soli a koření, což může opět vést ke zhoršení

Skrytá sůl v běžných potravinách.

Omezit množství soli, které v potravě přijímáme, se netýká pouze přisolování při přípravě pokrmů. Velkým zdrojem skryté soli jsou hotové potraviny. Takto skrytá sůl tvoří přibližně 75 – 80 procent celkového denního příjmu.

Skrytou sůl obsahuje: pečivo, uzeniny, sýry, slané oříšky, některé minerální vody s vyšším obsahem sodíku, instantní pokrmy a bujóny, sterilovaná zelenina,marinády,cereálie. Zcela vyloučit sůl z jídelníčku však nelze. Sodík a chlor, spolu s dalšími minerálními látkami a stopovými prvky (jód, fluor, draslík, hořčík, vápník a další), zabezpečují udržení rovnováhy tekutin v těle, ale také správnou funkci nervů a svalů, srdce, ledvin a střev.

Nejsnáze lze solení omezit při domácím vaření. Sůl můžeme nahradit zelenou natí (petrželka, libeček, pažitka, řapíkatý celer, majoránka), kořením, bylinkami a zeleninou (česnek, cibule, mrkev, petržel, celer). U potravin označených logem Vím, co jím máte garanci, že obsahují méně soli než řada výrobků stejné kategorie na trhu (např. u masných výrobků je to do 2,25 gramů soli na 100 gramů výrobku).

V rámci Národní strategie Zdraví 2020 Hlavní hygienik MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. vybízí k nastartování a následnému rozvoji aktivit na podporu zdraví a prevence nemocí v oblasti snížení příjmu soli. Tyto aktivity formuloval ve Výzvě Hlavního hygienika ČR z února 2016. Do výzvy se mohou zapojit jak školy a školská zařízení, tak restaurace, provozovny hromadného stravování, ale přispět výrazným podílem mohou také výrobci potravin. Jsou to právě výrobci, kteří se mohou stát hlavním motorem změn tím, že budou cíleně podporovat snížení obsahu soli v potravinách. Týden od 29. února do 6. března 2016 je týdnem zvyšování povědomí o nadbytečné spotřebě soli (Salt Awareness Week).

“I letos jsme se rozhodli zapojit a podpořit mezinárodní Salt Awareness Week s cílem upozornit veřejnost na alarmující příjem skryté soli v potravinách. V rámci kampaně jsme nechali otestovat šunky na obsah soli, protože jsou to právě šunky, které jsou v očích zákazníků vnímány jako nejzdravější varianta masných výrobků a lidé do svých nákupních košíků právě šunky často vkládají,“ říká ředitelka iniciativy Lucie Gonzálezová.

V letošním roce je týden tematicky zaměřen na skrytou sůl v potravinách a souvisejícím zdravotním rizikům. Test šunek balených i nebalených ukázal, že každá druhá šunka, kterou si koupíme v  obchodě, obsahuje více soli, než je doporučeno.

Masné výrobky patří mezi potraviny, do kterých je přidáváno velké množství soli. O první místo solného žebříčku se dělí s pečivem, které se podílí na celkovém příjmu soli z 20 – 30 procent. I přesto mají šunky nejlepší výživové hodnoty ze všech masných výrobků.

Sledované parametry v testu : obsah sodíku , menší než 900 mg/100 g, což v přepočtu na sůl představuje hodnotu 2,25 g/100 g, obsah nasycených mastných kyselin nižší než 1,1 g/100 g nebo by měl v potravině zaujímat menší podíl než 13 % z celkové energetické hodnoty

Jen 6 z 20 vzorků splnilo nutriční kritéria programu Vím, co jím a piju co se obsahu soli a nasycených mastných kyselin týče. Jednalo se o šunky: Delikates vepřová šunka Royal (Ponnath) Krůtí filet (Tesco), Dušená šunka Junior (Schneider) Šunka Knusper (Zimbo) Krůtí prsní šunka (LE&CO) Vepřová šunka výběrová (KK Miloš Křeček)

Dvě ze šunek (Schwarzwaldská a Jamón Serrano) se svými parametry výrazně lišily od ostatních. Jedná se o tepelně neopracované výrobky s odlišnou technologií založenou na uzení případně sušení při nižších teplotách. Oba výrobky mají obsah bílkovin přes 25 g na 100 g a podstatně vyšší obsah soli. Naměřené hodnoty u těchto šunek ukazují, že sníte-li 100g výrobku, vyčerpáte si podstatnou část celodenního tolerovaného množství pro příjem soli.

Všechny ostatní testované šunky byly tepelně opracované – 13 z nich bylo vyrobeno z vepřového masa, 3 z kuřecího a 2 z krůtího. Existují tři jakostní třídy: Šunka nejvyšší jakosti obsahuje 16 % svalových bílkovin,šunka výběrová obsahuje minimálně 13 % svalových bílkovin.Třída standard obsahuje jen 10 % svalových bílkovin.

Šunky patří mezi masné výrobky s nejlepší výživovou hodnotou. Běžné párky překračují kritéria Vím, co jím pro nasycené mastné kyseliny 4 – 8 krát, obsah soli se pohybuje rovněž okolo 2 %. Trvanlivé salámy mají obsah soli přibližně dvakrát vyšší než šunky, stejně jako výrazně vyšší obsah nasycených mastných kyselin. Jejich konzumace by měla být proto omezená. Šunku nemusíme ze svého jídelníčku vyřazovat. Má z hlediska výživového lepší složení (vyšší obsah bílkovin masa a nižší obsah tuku) než většina masných výrobků. Je nutno mít na paměti, že i obsah soli v šunce není zanedbatelný, a proto bychom neměli ani šunky konzumovat velká množství.

Jaromír Hampl

Označeno pod: ,

Back to top