Karel Kuklík / Fotografický dialog s krajinou

Karel Kuklík / Fotografický dialog s krajinou

Galerie hlavního města Prahy

Dům fotografie, Revoluční 5, Praha 1

7. 2. 2017 – 14. 5. 2017

út–ne 10:00–18:00, čt 10:00–20:00

Kurátorka a koncepce výstavy: Pavlína Vogelová

Karel Kuklík (*7. března 1937, Praha) promítá do své fotografické tvorby osobní vztah ke krajině, umění, životu. Vztah transformovaný do metafyzického podobenství fantazijní asociace, zasluhující respekt, soustředění a čas. Zachycené výseky krajin v Kuklíkových fotografiích a velkoformátových kontaktech vyzařují energií nabité silové pole a vědomí nepřetržité oscilace hmot, odehrávající se zcela mimo lidská snažení. Obrazy, akcentující krajinu věčného neklidu ve své přirozenosti, čistotě a niternosti, právem náleží k důležitým a neodmyslitelným mezníkům české fotografie.

Výstava je cíleně zaměřena na fotografickou tvorbu Karla Kuklíka, výrazně ovlivněnou těsným sepětím s českým výtvarným prostředím šedesátých let minulého století. Je to ohlédnutí za impulzy nabitým obdobím, kdy Kuklík sám sebe hledá a nachází ve fotografickém světě. Pohybuje se v okruhu historiků a teoretiků umění Františka Šmejkala (1937–1988), Jiřího Padrty (1929–1978) nebo Miroslava Lamače (1928–1992), stejně tak umělců jako např. Jana Koblasy (*1932), Jiřího Valenty (1936–1991), Aleše Veselého (1935–2015), Čestmíra Kafky (1922–1988), Jiřího Johna (1923–1972), Antonína Tomalíka (1939–1968), Zbyňka Sekala (1923–1998), Evy Kmentové (1928–1980), Františka Hudečka (1909–1990), Emily Medkové (1928–1985), Mikuláše Medka (1926–1974), Dagmar Hochové (1926–2012) a řady dalších. Pro výtvarníky, ale i pro umělecké časopisy Výtvarná práce a Výtvarné umění fotografuje umělecká díla, portréty i zákoutí ateliérů. Zabývá se fotografickou dokumentací dění na tehdejší výtvarné umělecké scéně. Pro Kuklíka představuje toto období silně koncentrovanou a soustředěnou práci, absolutní ponor do fotografie.

Cestu k fotografii však neměl Karel Kuklík přímou. Podepsal se na tom systém školství padesátých let. Karel Kuklík se vyučil automechanikem, ale cestu k fotografii nevzdal. V roce 1959 se stal členem fotoamatérského klubu ČKD Stalingrad, jehož kořeny vedou k legendárnímu prvnímu Českému klubu

fotografů amatérů, založenému 19. srpna 1889, v čele s Jindřichem Eckertem (1833–1905) a Jakubem Husníkem (1837–1916). V padesátých letech byl klub přejmenován na Fotoklub Revolučního odborového hnutí ČKD Stalingrad Praha. Mezi jeho členy najdeme např. Jana Lukase, Miroslava Jodase, Dušana Šimánka nebo Ivo Gila. V letech 1960–1964 dostal Karel Kuklík příležitost pracovat jako fotolaborant ve Státním ústavu památkové péče a ochrany v Praze, kde mimo jiné kopíroval negativy Karla Plicky (1894–1987) a dalších významných fotografů. V roce 1964 si Kuklík doplňuje fotografické vzdělání, získává výuční list u družstva Fotografia a začíná vlastní kariéru nezávislého fotografa. Celoživotně se do hledáčku jeho zájmu paralelně dostává především krajina na Šumavě a na Třeboňsku, ale i městská krajina, hřbitovy, dvory, dvorky a věci transcendentální povahy. Při svobodném povolání fotografa se ovšem nevyhnul ani zakázkové, dokumentační a komerční tvorbě.

Kuklíkův dialog s krajinou můžeme charakterizovat jako záměrný celoživotní dramaturgický koncept fotografického přístupu. V revizi vlastního myšlení modifikuje elementy porozumění v souvztažnostech bytí. Své fotografické krajiny zahaluje tajemstvím, a pozvolna, v náznacích odkrývá a předkládá pozornému divákovi jejich smysl a významy skryté pod povrchem. Směřuje k dialogu mezi fotografickým viděním a náhledem do prostorových i mentálních krajin.

Krajina představuje pro Karla Kuklíka dramaturgickou spirálu v přístupu k celoživotně rozpracovaným fotografickým cyklům. Vnímá je jako otevřený prostor principu bytí, času světa, pravdy a krásy samé o sobě. Jeho fotografie zachycují hledání vnitřní rovnováhy ve vypjatých a zmařených nadějích při pozorování zblízka. Viz například cykly Zamořená krajina (1959–1964), Krajina naděje (1963–1964), Krajina poznání (1964), Ztroskotání (1964). Kuklíkova fotografická obrazotvornost krajiny zde dostává filozofický rozměr. Minimum akce, imprese a viděná skutečnost jsou často vykresleny do nejmenšího detailu, kde každý tvar, výjev má svůj specifický význam. Motivy lesů, trávy, polí pojímají intimnost krajiny v měnících se atmosférických podmínkách. Souznějí s psychologizací daného časoprostoru. Podobné výpravy do krajin Karel Kuklík později podnikal i se svými přáteli z fotoskupiny Český dřevák. Skupinu Český dřevák založili v roce 2000 Karel Kuklík, Jaroslav Beneš, Bohumír Prokůpek a Jan Reich. V roce 2002 se ke skupině připojil Tomáš Rasl a v roce 2003 Petr Helbich.

Paralelně s přírodními tématy se do hledáčku Kuklíkova fotoaparátu dostává i městská krajina a sakrální tematika hřbitovů, náhrobků, opuštěných poničených soch. Až na pár ojedinělých výjimek – viz snímek Na Františku (1955) – Kuklík ve svých fotografiích zcela eliminuje zobrazení člověka. Fotografický hledáček

zaměřuje na městský půvab omšelosti a chátrání, na stavy uvnitř imaginárního času města, dvorů i věcí obyčejných. Úplná absence fabulace, příběhů, které si můžeme jen domýšlet, vyjevuje nové hlubinné vztahy mezi smysly a imaginací.

Důležitou ochranu před duchovním a morálním rozkladem představuje krajina Umění. Prolínání výtvarných tendencí s fotografií, které intenzivněji vnímáme již od avantgardních dvacátých let, modifikoval poválečný časoprostor do strukturálně expresivní fotografie. Generačním součinitelem mladé poválečné generace padesátých a šedesátých let se stala existencionální úzkost a zjevná tendence ke zduchovňování, hledání individuálního výrazu a přesahu sebe samých.

Pro Kuklíka se stává klíčovou linií imaginace v modu přírodního lyrismu. V paralelách fotografického dozrávání a vnímání prolínajících se vztahů fotografie a výtvarného umění šedesátých let neskrývá obdiv, tvůrčí souznění i inspiraci, jimiž ho naplňují Jan Zrzavý, Robert Piesen či Jiří John. Podobně jako například Jiří John pracuje s matérií stavů duše, je Kuklík fascinován hmotou přírody, fotogenií nuancí tvarů, světel a stínů krajiny v zákonité linii souhry rozumu–řemesla–citu a imaginace, stejně tak i trpělivosti a důkladnosti.

Pražská výtvarná scéna šedesátých let byla ponořena do surrealismu, abstrakce, metamorfóz hmoty. Karel Kuklík náležel spíše ke stoupencům strukturální nefigurace, k informelu, imaginativnímu umění. Poučen surrealismem, ale i postsurrealistickými přístupy například Františka Muziky (1900–1974) nebo Zdenka Sklenáře (1910–1986), našel svůj osobitý rejstřík vizuálního sdělení. Zaměřil se na přírodní symboliku, umožňující útěk do fascinace vnitřní svobodou, do vlastních imaginativních krajin. Převádí je však do svého vlastního transcendentního modu, když akcentuje obraz přírody nesoucí v sobě znaky, symboly, stopy posvátna. Do fotografií otiskuje nejniternější obraz dané reality, například detail vrásnění kamene, stébla trav, odlesk vodní hladiny či tajemné struktury městských zdí a zákoutí; to vše jsou znaky konkrétna, tedy znaky transcendence. Důkazy prožité reality, jíž protéká čas v hmotné i duchovní rovině ve své konkrétnosti, fotografické věrnosti a hloubce výpovědní věcnosti.

Výstava je poctou Karlu Kuklíkovi k jeho osmdesátým narozeninám. Je oslavou života, oslavou přítomnosti, lidskosti a souznění s přírodními zákony. Vypovídá o stálé platnosti nazírání na svět, na prostředí, v němž žijeme, na čas, na nepostradatelnost múzy kolem nás. Vypovídá o světle i tmě člověka v určitém kontrapunktu k civilizaci nových a jiných krajin.

Pavlína Vogelová

Biografie: Karel Kuklík (*7. 3. 1937, Praha)

1954 vyučen automechanikem

1954–1959 automechanik / Dopravní úřad spojů

1959 členství ve fotoklubu ČKD Stalingrad

1960–1964 odborný laborant / Státní ústav památkové péče a ochrany přírody v Praze

1960–1969 spolupráce s časopisy Výtvarné umění, Výtvarná práce, s Literárními novinami a dalšími, fotografování plastik, obrazů, výstav, výtvarných ateliérů a portrétů umělců

1962 maturita na večerní jedenáctiletce

1964 výuční list fotografa v družstvu Fotografia

od 1964 fotograf ve svobodném povolání

1967 člen Svazu československých výtvarných umělců

70. léta spolupráce s nakladatelstvími Odeon, Panorama, Pressfoto, Obchodní tiskárny Kolín

1985 výroční cena nakladatelství Panorama, čestné uznání ministerstva kultury

1986 člen Svazu českých výtvarných umělců

1989 člen Aktivu volné fotografie (PHP)

1990 člen Asociace fotografů, v letech 1991–1998 místopředseda správní rady

2000 spoluzakladatel fotografické skupiny Český dřevák (2000–2008)

Zastoupení ve sbírkách

Museum of Fine Arts, Houston

The Museum of Modern Art, New York

Bibliothèque Nationale de France, Paris

Galerie hlavního města Prahy

Národní galerie v Praze

Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Moravská galerie v Brně

Národní muzeum fotografie, Jindřichův Hradec

Muzeum Šumavy, Kašperské Hory

Samostatné výstavy (výběr)

1959 Karel Kuklík – Oldřich Tocauer, Praha, Klub fotoamatérů ČKD Stalingrad

1963 Fotografie Karla Kuklíka, Mladá Boleslav, výstavní síň Na Karmeli

1966 Fotografie Karla Kuklíka z let 1958–1965, Praha, Československý spisovatel

1967 Karel Kuklík, Brno, Kabinet fotografie Jaromíra Funkeho

1968 Karel Kuklík, Praha, Mánes – Galerie mladých

1979 Karel Kuklík, Praha, Galerie hlavního města Prahy

1980 Karel Kuklík – Fotografie, Roudnice nad Labem, Oblastní galerie výtvarných umění

1981 Šumava, Kašperské Hory, Muzeum Šumavy

1984 Šumava, Praha, Foma

1987 Karel Kuklík – Fotografie, Brno, Dům pánů z Kunštátu

1991 Krajina, Praha, Foma

1992 Šumavská krajina, Německo, Freyung, Galerie Wolfstein

1996 Šumava, Německo, Esslingen am Neckar

1996 Portréty a ateliéry šedesátých let, Praha, galerie Atrium na Žižkově

1997 Krajina podle Kuklíka, Praha, Pražský dům fotografie

1997 Fotografie z let 1959–1996, Praha, České muzeum výtvarných umění

1997 Karel Kuklík – Grant Prahy 1997, Praha, Komorní galerie Domu fotografie J. Sudka

1997 Karel Kuklík – Bohumír Prokůpek. Krajina intimní prostor, Praha, Pražský dům fotografie

1997 Fotografie Karla Kuklíka z let 1959–1996, Cheb, galerie G4

2004 Karel Kuklík. Krajina návratů, České Budějovice, Alšova jihočeská galerie

2007 Karel Kuklík. Vzpomínka na SSSR, Kladno, Malá galerie České spořitelny

2008 Karel Kuklík, Praha, Klub Koníček Ivana Havla, restaurace Lucerna

2009 Karel Kuklík a Richard Homola, Praha – Město návratů, Cheb, galerie G4

2011 Karel Kuklík. Dvůr I a II, Kladno, Malá galerie České spořitelny

2012 Karel Kuklík, Krajina návratů, Kladno, Malá galerie České spořitelny

Skupinové výstavy (výběr)

1960 Konfrontace II, Praha, Ateliér Aleše Veselého

1964 Výstava Československého užitého umění, Finsko

1965 Konfrontace III, Praha, Alšova síň

1966 Aktuální tendence českého umění, Praha, Obecní dům

Surrealismus a fotografie, Brno, Dům pánů z Kunštátu

Surrealismus a fotografie, Německo, Essen, Museum Folkwang

1968 Tři českoslovenští fotografové (Emila Medková, Čestmír Krátký, Karel Kuklík), Polsko, Krakov, Nová Huť

1982 Aktuální fotografie, Brno, Moravská galerie v Brně

1988 Město, Brno, Dům umění města Brna

1989 Výtvarní umělci ve fotografii (1848–1989), Praha, Národní galerie

1989 Československá fotografie 1945–1989, Praha, Valdštejnská jízdárna

1991 Český informel, Praha, Galerie Václava Špály

1996 Surrealistické incidence, Praha, Pražský dům fotografie

1997 Detail, Praha, Národní technické muzeum

2000 Proměny Prahy, Praha, Staroměstská radnice

2001 Tvář naší země, Praha, Pražský hrad

2001 Český dřevák, Cheb, galerie G4

2001 Fotografie jako umění v Československu, Brno, Moravská galerie v Brně

2002 Známé tváře, Praha, Staroměstská radnice

2003 Umění je abstrakce – Česká vizuální kultura 60. let, Praha, Jízdárna Pražského hradu; Brno, Moravská galerie v Brně; Olomouc, Muzeum umění

2003 Zlatý fond 2003, Jindřichův Hradec, Národní muzeum fotografie

2004 Český dřevák, Kladno, Malá galerie České spořitelny

2005 Česká fotografie 20. století, Praha, Městská knihovna

2006 Český dřevák, Cheb, galerie G4

České umění 20. století, Hluboká nad Vltavou, Alšova jihočeská galerie

2007 Český dřevák, Vídeň, Galerie auf der Pawlatsche

2008 Český dřevák, Hradec Králové, výstavní síň Foma Bohemia

Neregulováno. Prales ve fotografii, Brno, Moravská galerie v Brně

Třetí strana zdi, Brno, Moravská galerie v Brně

2009 Český dřevák, Mělník, Regionální muzeum

2010 Český dřevák a jeho host, Polsko, Katowice, Galerie Pusta

Přírůstky Alšovy jihočeské galerie 2000–2010, Hluboká nad Vltavou, Alšova jihočeská galerie

2011 Rothmayerka: Karel Kuklík, Jaroslav Beneš, Richard Homola, Tomáš Rasl, Tomáš Balej, Kladno, Malá galerie České spořitelny

2014 W Ogrodze Rothmayera: Karel Kuklík, Jaroslav Beneš, Tomáš Rasl, Tomáš Balej, Wojciech Zawadzki, Polsko, Jelenia Góra, Galeria Korytarz

Fotografická portfolia

Dvůr 1976–1978, 1979

Krajina návratů II 1973–1980, 1981

Grébovka 1974, 1993

Šumava – variace na téma, 1995

Autorské publikace

Karel Kuklík: Šumava. Praha, Panorama, 1984

Karel Kuklík: České a moravské rybníky. Praha, Pressfoto, 1988

Karel Kuklík: Český Krumlov. Praha, Pressfoto, 1992

Karel Kuklík: Šumava. Praha, nakladatelství Kuklik, 1996

Jan Kříž: Karel Kuklík. Praha, České muzeum výtvarných umění, 1997

Karel Kuklík: Praha 1997–1998. Katalog grantu Prahy, 1998

Karel Kuklík: Krajiny návratů. Praha, nakladatelství Kuklik, 2004

Karel Kuklík / Fotografický dialog s krajinou

7. 2.–14. 5. 2017

Kurátorka a koncepce výstavy: Pavlína Vogelová

Koordinátorka výstavy: Olga Malá

Grafické a architektonické řešení: Filip Skalák

Anglický překlad: Irma Charvátová

Jazyková spolupráce: Kateřina Tlachová

Instalace a produkce, vedoucí: Diana Brabcová

PR a marketing, vedoucí: Michaela Vrchotová

Vzdělávací programy, vedoucí: Lucie Haškovcová

Rámování a paspartování: Věra Parkánová, Blanka Škodová

Mediální partneři: Art&Antiques, Art for Good, ArtMap, Český rozhlas, PRAGUEEVENTSCALENDAR, PROTIŠEDI.CZ, Radio 1

Místo konání: Dům fotografie, Revoluční 5, Praha 1

Termín konání: 7. 2. 2017 – 14. 5. 2017

Otvírací doba: út–ne 10:00–18:00, čt 10:00–20:00

Vstupné: 120 Kč plné (dospělí) / 60 Kč snížené (studenti) / 30 Kč (senioři)

Michaela Vrchotová, www.ghmp.cz

Označeno pod: , ,

Back to top