Litoměřice – královské město

Dovolená v ČR .

Díky COVIDU – 19 si můžete užít dovolenou v Česku. Nebudete se tlačit v přeplněných městech. Ke cti tedy nepochybně přijdou lokality, které jsme často opomíjeli, protože exotika a mořské vlny dostávaly přednost. Ke změně pohledu na výběr svých odpočinkových cílů nám pomáhá nejen virové nebezpečí, ale do jisté míry i klima, které se v posledních letech mění a tím pádem si na nedostatek příležitostí k opalování doma nemůžeme stěžovat. Na březích jezer, rybníků a řek si své cíle najdou vyznavači lenošení a „bronzování“. Je však značné množství těch, kdo neradi tuhnou na jednom místě, rádi objevují a poznávají. Na svých toulkách nalézají dostatek příležitostí ke sportu, zábavě, či objevování rozmanitých novinek a tajemství. Mezi takové cíle se právem řadí i Litoměřice. Říká se , že bydlení je tu dražší, než v samotné krajské metropoli Ústí nad Labem. Když jsme se ptali čím to, bylo nám suverénně odpovězeno: „protože Litoměřice jsou mimořádně hezké a dobře se tu žije. Příjemné jsou nejen pro rezidenty, ale i pro návštěvníky…“ Tak pojďme se podívat, co je na tom pravdy.

Na takovou otázku nejlépe získáme odpověď odněkud shora, kde je dostatečný rozhled do celého kraje. Jednou z takových možností je přímo v centru města na Mírovém náměstí věž zvaná Kalich. Sloužila ke společenským účelům i jako vyhlídka. Je zbudována do tvaru kalichu, symbolizujícího vinařské tradice a dnes ji lze považovat za symbol města. Zcela neotřelým zážitkem je už sám výstup po úzkých točitých schodech –  v horní části  dřevěných – do vrcholu kalichu, kde malými okénky zjistíme, že chvála půvabu města a okolí není žádnou nadsázkou. Z celku vystupují věže kostelů, historické budovy z dávné i nedávné minulosti, to vše prostoupené zelení a zarámované svahy, které rovněž mají co vyprávět. Od severu plenér protíná tok Labe, obohacující turistickou nabídku města o další atraktivní možnosti.

Procházku městem můžeme odstartovat malým okruhem po stopách Karla Hynka Máchy. Od Máchovy sochy na nároží u divadla (pár kroků uličkou jižním směrem zMírového náměstí) sestoupíme po Máchových schodech do Jarošovy a poté Máchovy ulice, která nás nasměruje k Dómskému pahorku. Tam – pod biskupskou rezidencí ve dvoře vinárny Vikárka – si prohlédneme Máchovu světničku, místo posledního básníkova pobytu. Kromě exponátů se vztahem k Máchovi nás tu překvapí okouzlující výhled na Labe.

Pokud zatoužíme po ještě vyšším rozhledu, můžeme zdolat 251 schodů ve věži u katedrály sv. Štěpána a skvělý výhled do všech stran se nám bohatě odmění. Kromě katedrály je v Litoměřicích množství dalších církevních objektů, které stojí za shlédnutí a pokud bychom navíc byli motivováni potřebou občerstvení, pak tím pravým cílem je Biskupský pivovar U sv. Štěpána. Minipivovar s restaurací byl uveden do provozu v Diecézním domě kardinála Trochty v roce 2015. Ke skvělému jídlu (opravdu – vyzkoušeli jsme osobně) vám tu nabídnou čtyři druhy dobře vychlazeného vlastního piva a navíc v případě zájmu vás provedou výrobními prostorami, kde ochutnáte i ostatní piva, která jste k jídlu neměli. Jako třešničku na dortu tu mají zajímavost – uprostřed stolů pípu, ze které si můžete sami načepovat…

V Litoměřicích to není nikam daleko – a tak další zastávkou může být třeba Galerie marionet ve věži někdejší jezuitské hvězdárny. Je dobře rekonstruována a je součástí dochované části městských hradeb. Sousedí s novým parkem Václava Havla, vstoupíme z ulice Krajská. Zejména dětské návštěvníky tu zaujmou více než dvě stovky loutek všech možných charakterů a provedení, se kterými je jim tu dovoleno si zahrát divadélko podle vlastní fantazie.  

Světovou originalitou je Muzeum křišťálový dotek, vzniklé na základě mimořádného mistrovství litoměřického skláře Jana Huňáta. Jemu se podařilo vyřešit metodu, jak do skleněné hmoty otisknout i ty nejdrobnější detaily např. lidské ruky. Od toho už nebylo daleko k nápadu zachovat natrvalo otisky rukou světově či alespoň celospolečensky známých a slavných osobností. Vzdáleně to připomíná význam církevních relikvií – vždyť koho by nezaujalo spatřit otisk ruky Václava Havla, Sira Nicholase Wintona, Madeleine Albrightové, Arnošta Lustiga, Charlese Aznavoura, Ennia Moricone, Ringo Starra, či Stevena Segala (ta je zdaleka největší – pochopíme, proč tak snadno vítězil ve filmových ručních soubojích…), atd..

Jako významné královské město mohly se Litoměřice od 13. Století chlubit svým hradem. Prošel celou řadou proměn, vzestupů i chátrání, až v letech 2006 – 2011 získal definitivní dnešní podobu. V kombinaci se zbytky historického objektu vzniklo dostavbou moderní multifunkční centrum, dokonale sloužící potřebám města. Konferenční sál pro až 200 zasedajících, komorní salonek ozvláštněný přilehlou malou gotickou kaplí (kde se dle historických pramenů modlíval i Karel IV.), stálá výstava „Cesta za vínem“, degustační prostory navazující na sklepy s archivem vín, i samostatně působící Hradní vinárna (vstup z ul. Na Valech), to vše tu mohou návštěvníci obdivovat.

Konečně jako příjemná tečka za návštěvou Litoměřic se nabízí exkurze do Klášterních vinných sklepů. Během ochutnávky zdejších kvalitních vín s vhodným občerstvením si zde vyslechneme zajímavé povídání o bohaté a mnohotvárné historii vinařství na Litoměřicku. No řekněte, nestojí taková dávka turistických magnetů za návštěvu – zvláště ve dnech, kdy naše dovolená a prázdniny jsou pod tlakem viru bloudícího světem? Tak příznivé počasí!

Označeno pod:

Back to top