Melouchařící molekuly v mozkových nádorech

Melouchařící molekuly v mozkových nádorech

Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK) zjistili, že vznik a rozvoj nejagresivnějšího zhoubného nádoru mozku – glioblastomu – ovlivňují některé „dipeptidylpeptidáze-IV aktivitou a/nebo strukturou homologní“ molekuly. Tato zdánlivě krkolomně pojmenovaná skupina zahrnuje několik takzvaných melouchařících molekul. Jejich název vychází z toho, že jedna a tatáž molekula může v různých buňkách za různých okolností plnit zcela odlišný úkol. „Může mít různé biologické funkce v závislosti na mikroprostředí, které ji obklopuje, a na orgánu, ve kterém se nachází,“ upřesňuje vedoucí vědeckého týmu, prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. LF UK.

Melouchařící molekuly ovlivňují například rychlost růstu nádoru, komunikaci mezi nádorovými a nenádorovými buňkami, rozvoj krevního zásobení nádoru a také jeho schopnost prorůstat do svého okolí. Zároveň ale mohou hrát pro člověka příznivé role v různých orgánech, imunitním systému nebo procesech hojení. Pro hledání možností, jak tyto molekuly využít ve prospěch nemocných, je proto nezbytné potlačit ty jejich funkce, které vedou ke vzniku a růstu nádoru, a přitom nepoškodit ostatní užitečné. „Předpokládáme, že když najdeme a ověříme způsob, jak aktivitu těchto molekul cíleně regulovat anebo na ně specificky zaměřit nosiče protinádorových léčiv, mohli bychom tyto nové poznatky využít pro léčbu zhoubných mozkových nádorů,“ vysvětlil prof. Šedo.

Cílem badatelů je výsledky výzkumu patentovat. Cesta od patentu k uvedení do klinické praxe je však dlouhá – obvykle trvá 10 až 15 let.

Diagnóza mozkového nádoru je v České republice každoročně stanovena přibližně u 700 pacientů, zhruba u poloviny jde o nejčastěji se vyskytující a nejzhoubnější formu – glioblastom. Nádor prorůstá zdravými tkáněmi a ničí je, často roste ve funkčně významných oblastech, a proto je někdy nemožné jej chirurgicky odstranit. Prognóza pacientů s tímto nádorem je velmi špatná. „Délka přežití se počítá na měsíce a v posledních letech se změnila téměř nepodstatně. Z toho je zjevné, že dosud nemáme správný cíl a koncepci léčby a že pokud budeme stále opakovat léčebný postup podle stejného vzorce, režimu a organizace, dostaneme opět neuspokojivý výsledek,“ říká prof. Šedo.

Výzkum provádí Laboratoř biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK pod vedením prof. Šeda ve spolupráci s neurochirurgy z Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha, Nemocnice Na Homolce a s kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kteří navrhují a připravují pro výzkum originální látky. Práce skupiny prof. Šeda v minulých letech přispěla

k definici skupiny takzvaných DASH molekul (dipeptidylpeptidáze-IV aktivitou a/nebo strukturou homologních), objasnila jejich expresi a některé funkce v mozkových nádorech.

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.

1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

Označeno pod: ,

Back to top