Mezinárodní konference Bez ústavů! … Jsou situace, které zažijete jen v rodině.

Mezinárodní konference

Bez ústavů! … Jsou situace, které zažijete jen v rodině.

Česká republika je jednou z posledních zemí Evropské unie, v níž jsou děti do věku 3 let stále umisťovány do ústavní péče. V rámci EU je Česká republika jednou ze zemí s nejvyšším počtem dětí v ústavní výchově. V současné době je v ústavech více než 8 500 dětí. I přes postupující transformaci péče o ohrožené děti se zdaleka ne pro všechny, které ze závažných důvodů nemohou vyrůstat ve své původní rodině, najde vhodná rodina náhradní. Dlouhodobých pěstounů, kteří by byli ochotni a schopni poskytnout kvalitní péči ohroženým dětem, je stále nedostatek.

DÍTĚ MÁ VYRŮSTAT V RODINĚ

Odborné studie potvrzují, že pro vývoj dítěte je optimální rodinné prostředí. Děti, které vyrůstají v rodině, mají oproti dětem z ústavní péče pevnější zdraví, dosahují vyššího vzdělání a znatelně méně často se dostanou do konfliktu se zákonem. Materiální zázemí ani vysoké nasazení a odbornost personálu v ústavech není s to nahradit milující rodinu. Prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, a forma péče a výchovy mají zásadní vliv na všechny oblasti dalšího vývoje dítě a obecně i na celoživotní úspěšnost a výskyt duševních i somatických onemocnění.

(Matějček, 1989, 1996).

Děti, které nemohou vyrůstat v rodině, jsou na cestě životem osamělé. Pro zdravý vývoj dítěte je tedy potřebné a přirozené vyrůstat v rodinném prostředí, které mu poskytuje dostatek podnětů a pocit kontinuity.

ODBORNÉ STUDIE vs. REALITA

Všichni odborníci varují, že individuální péče o dítě v raném období, i všech dalších fázích vývoje, není pouze „společensky kosmetickou“ záležitostí, ale je nezbytná pro vývoj mozku i všech dalších oblastí psychického a sociálního vývoje. Realita tomu ovšem neodpovídá a navzdory všem doporučením jsou stále i ty nejmenší děti umísťovány do ústavní péče. „Cílem transformačního úsilí je zajistit, aby v případě problémů byla pomoc rodině poskytnuta v jejím přirozeném prostředí. Současný systém směřuje největší finanční prostředky v této oblasti do ústavní péče, tedy řeší až následky selhání péče rodičů. Z toho důvodu je potřeba zaměřit se na zajištění podpory a rozvoje preventivních služeb zejména terénních a ambulantních a také nových typů služeb pro děti a rodiny.“ (Mgr. Hana Jamrichová, MPSV) Inspirací může být Zlínský kraj, který jako první v České republice již neumisťuje nejmenší děti do institucionální péče. „Díky rozvoji pěstounské péče na přechodnou dobu a jednotnému přístupu orgánů sociálně-právní ochrany dětí ve Zlínském kraji došlo k tomu, že lůžková kapacita dětských domovů pro děti do 3 let věku nebyla využita a proto došlo ke zrušení tohoto typu služby. Dvě organizace, které dříve poskytovaly pobytové služby pro děti do 3 let věku, provozují zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v celkové kapacitě 16 lůžek a začínají poskytovat terénní a ambulantní služby pro rodiny s dětmi. Rodiny mají mít takovou podporu, aby byly schopny uspokojit potřeby svých dětí. V případě, že to není možné, je nejlepším řešením zajistit výchovu a péči v přirozeném prostředí, stálou pečující osobou, která zná jeho potřeby a projevy, rozumí mu, má s ním navázaný vztah, dává mu zakoušet pocit bezpečí, a to i v situaci, kdy dítě vzhledem ke svému zdravotnímu stavu vyžaduje dočasnou speciální zdravotní péči v lůžkovém zařízení.“ (Mgr Helena Miklová, Krajský úřad Zlínského kraje)

PROSTŘEDKY V SYSTÉMU

Z pohledu ekonomického je situace ještě zřetelnější a nelogická. Navzdory všem studiím i doporučením odborníků je stále téměř polovina prostředků v systému vynakládána na ústavní péči (46 %). Přitom je jasné, že jde o nejnákladnější a nejméně vhodný typ péče o děti. Zarážející je v této souvislosti i fakt, že na pomoc vlastním rodinám dětí (preventivní služby) jde jen necelých 10 % nákladů.

Zdroj: MACELA Miloslav. Rozbor nákladů jednotlivých typů služeb péče o ohrožené děti. Obec a finance. 2014, . Aktualizováno autorem.

„Paradoxem je, že stát, namísto podpory původní rodiny, ve formě terénních ambulantních služeb, volí nejnákladnější a nejméně vhodný typ péče o děti – ústav.“ (Mgr. Marie Oktábcová, Nadační fond F&JT)

Proč je tedy tak složité začít tuto situaci řešit a snížit počty dětí v ústavech? Proč současný systém nefunguje tak, jak má? Jak řeší tento problém v ostatních státech? A jaké kroky se v této oblasti chystají v České republice? ….. na tyto a další otázky hledali odpovědi účastníci mezinárodní konference Bez ústavů! … Jsou situace, které zažijete jen v rodině, kterou pořádá Nadační fond J&T za finanční podpory Norských fondů.

 

Konference Bez ústavů! …. Jsou situace, které zažijete jenom v rodině

Dítě patří do rodiny

• Odborné studie potvrzují, že pro vývoj dítěte je optimální rodinné prostředí. Děti, které vyrůstají v rodině (i náhradní), mají oproti dětem z ústavní péče pevnější zdraví, dosahují vyššího vzdělání a znatelně méně často se dostanou do konfliktu se zákonem.

Materiální zázemí ani vysoké nasazení a odbornost personálu v ústavech není s to nahradit milující rodinu.

• VÍCE NEŽ 8 500 DĚTÍ V ÚSTAVNÍ PÉČI

• Česká republika je stále v rámci EU jednou ze zemí s nejvyšším počtem dětí v ústavní výchově. I přes postupující transformaci péče o ohrožené děti se zdaleka ne pro všechny najde vhodná náhradní rodina.

• NEDOSTATEK NÁHRADNÍCH RODIČŮ Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí sice do značné míry zlepšila podmínky pro poskytování podpory a služeb náhradním rodinám, v ČR je ale stále nedostatek dlouhodobých pěstounů, kteří by byli ochotni a schopni poskytnout kvalitní péči ohroženým dětem, zvl. dětem jiného etnika, sourozeneckým skupinám, dětem starším nebo s handicapem.

Děti v náhradní rodinné péči (18 151) – 73,2 % v péči příbuzných

Děti v ústavních zařízeních (dětské domovy, dětské domovy se školou, výchovné ústavy, diagnostické ústavy) (6 058)

Děti v dětských domovech pro děti do tří let (1 174)

Děti v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc (778)

Děti v domovech pro osoby se zdravotním postižením (677)

„To, že ústavní péče je škodlivá především pro ty nejmenší, víme už z výzkumů prof. Matějčka. Je pro mě šokující, že se dnes k těmto 50 let starým výzkumům musíme znovu vracet. A že musíme stále některé lidi přesvědčovat, že rodinná náhradní péče je pro děti nenahraditelná.“

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová

Vliv ústavní péče na vývoj dítěte

Raná sociálně emoční zkušenost, vzájemnost, stimulace, pozitivní postoj a emoční podpora jsou rozhodující pro další sociální, emoční a kognitivní vývoj, předpovídají pozdější sociální a mentální dovednosti, podporují vývoj důstojnosti a sebeúcty (např. Avierzer et al., 2002; Bradley et al. 2001; Landry et al., 2006).

Prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, a forma péče a výchovy mají zásadní vliv na všechny oblasti dalšího vývoje dítě a obecně i na celoživotní úspěšnost a výskyt duševních i somatických onemocnění. (Matějček, 1989, 1996).

Vliv ústavní péče na vývoj dítěte

Psychiatrické poruchy

Závislosti

Poruchy emocí

Poruchy chování

Úzkostné poruchy

Problémy v sociální oblasti

Sociální integrace

Partnerské problémy

Nezaměstnanost

Kriminalita

ÚSTAVNÍ

VÝCHOVA

NEGATIVNÍ PROGNÓZA ÚSPĚŠNÉHO SOCIÁLNÍHO UPLATNĚNÍ A OSOBNÍHO

VÝVOJE

ZÁTĚŽ PRO SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ SYSTÉM

+ MODEL SOCIÁLNÍ DĚDIČNOSTI

Vliv ústavní péče na ranný vývoj dítěte

Langmeier, Matějíček

Kriticky ohrožené období: 1-3roky

– období, kdy je nejdůležitější kontakt dítěte s dospělým

Ústavní výchova je zásadně ohrožující faktor v každém věku.

Výchova v ústavním prostředí vede zvláště :

k výraznému opoždění v tělesném vývoji

k výraznému intelektovému opoždění

k mírnému opoždění motorickému

k velmi závažnému opoždění v sociálním chování

k velmi závažnému opoždění ve vývoji řeči

k negativní prognóze sociálního uplatnění a integrace v dospělosti

Náklady veřejných rozpočtů v systému

Oblast Výše nákladů v Kč

Školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy 3 500 000 000

Dětské domovy pro děti do 3 let věku (kojenecké ústavy) 850 000 000

Domovy pro osoby se zdravotním postižením 200 000 000

Preventivní služby 1 000 000 000

Orgány sociálně-právní ochrany 1 300 000 000

Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc 200 000 000

Dávky pěstounské péče 3 200 000 000

Státní příspěvek na výkon pěstounské péče 500 000 000

Celkem 11 200 000 000

Struktura nákladů v systému péče o ohrožené děti

Téměř polovina prostředků v systému je vynakládána na ústavní péči (46 %). Přitom jde o

nejnákladnější a nejméně vhodný typ péče o děti. Na pomoc vlastním rodinám dětí (preventivní služby) jde necelých 10 % nákladů.

Měsíční náklady veřejných rozpočtů na jedno dítě

podle typu péče

Typ intervence

Průměrné náklady

Kč/měsíc/dítě

Ústavní výchova ve školském zařízení, v tom 47 000

Ústavní péče v dětském domově pro děti do 3 let věku 50 000

Náhradní rodinná péče 20 000

Terénní práce s rodinou 7 000

Když se chce, tak to jde! Zlín

Když se chce, tak to jde! Zlín

Počet dětí v DD do 3 let věku a počet pěstounů na přechodnou dobu

ve Zlínském kraji

Co s tím uděláme

Vláda ČR vydala usnesení, dne 23.11.2016 (č.1033) k podnětu Rady vlády ČR pro lidská práva ke sjednocení služeb pro ohrožené děti a k úpravě podmínek pro poskytování pobytových služeb těmto dětem. Vláda uložila ministryni práce a sociálních věcí ve spolupráci s ministryní školství, mládeže a tělovýchovy a ministrem zdravotnictví předložit vládě do 30. června 2017:

• návrh právní úpravy sjednocení služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny v jejich působnosti pod jeden resort,

• strategii rozvoje služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny,

• návrh změn příslušných zákonů, který omezí možnost umisťování dětí do 7 let věku v zařízeních kolektivní péče,

• do 31. října 2017 návrh právní úpravy postupného snižování kapacity ústavních pobytových služeb pro děti.

Co s tím uděláme

• Systém je roztříštěný jak horizontálně, tak vertikálně. Neefektivní (s různými pravidly řízení, financování a různou mírou úpravy kontroly kvality):

• SJEDNOCENÍ POD JEDEN RESORT

• Česká tradice zařízení ústavního typu s velkými lůžkovými kapacitami, je nevyhovující a neodpovídá potřebám děti.

Nerespektuje zásadu co nejpřirozenějším rodinného prostředí, nenaplňuje tak zásadu nejlepšího zájmu dítěte:

• TRANSFORMACE JEDNOTLIVÝCH ZAŘÍZENÍ – transformace současných ústavních zařízení na malá komunitní pobytová zařízení

• V České republice, na rozdíl od ostatních zemí střední Evropy, nadále není legislativně omezena možnost ústavní péče o děti předškolního věku:

• UKOTVENÍ A POSTUPNÉ ZVYŠOVÁNÍ HRANICE ZÁKAZU UMÍSŤOVÁNÍ DĚTÍ DO 7 LET VĚKU V ÚSTAVNÍCH ZAŘÍZENÍCH

• Systém řeší následky selhání rodin, nepůsobí preventivně

• ZMĚNA FINANCOVÁNÍ SYSTÉMU

Mgr. Lenka Mia Lukáčová

www.hledamerodice.cz

www.nadacnifondjt.cz

Označeno pod: ,

Back to top