Nádory mozku – možnosti v ČR

I pacienti s nádory mozku si zaslouží komplexní péči

Každý rok onemocní v ČR zhruba 600 lidí zhoubným nádorem mozku (anaplastickým astrocytomem nebo glioblastomem). Tito nemocní jsou po neurochirurgické operaci odesláni do regionálně příslušných Komplexních onkologických center. Ta jsou však zaměřena zejména na léčbu nemocných s nádory prsu, prostaty, tlustého střeva nebo konečníku, které se v řadě případů dají poměrně úspěšně léčit. Pacientům s nádory mozku, jichž je relativně málo a léčí se velmi svízelně, se však žádné z nich systematicky nevěnuje.

V reakci na tuto situaci vznikla nově Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. lékařské fakulty UK a Ústřední vojenské nemocnice-Vojenské fakultní nemocnice Praha, která je umístěna v areálu ÚVN-VFN ve Střešovicích. Lékaři zde na jednom místě mohou poskytnout veškerou neurochirurgickou péči včetně radiologické a patologické diagnostiky, řešení eventuálních komplikací a návrhu následné léčby a kontrol. Onkologickou péči v celém rozsahu však zatím poskytnout nemohou. „V budoucnu by zde měli dostat komplexní terapii pacienti s nádory mozku z celé ČR,“ říká děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. Podle něj bude takové centrum neuroonkologické péče ojedinělé i ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi. Podobné centrum by mohlo v budoucnu vzniknout i na Moravě.

Zhoubných mozkových nádorů existuje několik typů. Nejsou sice příliš četné, ale jejich společným znakem je obtížná léčitelnost. Téměř vždy recidivují v původním místě, a i když lze operovat i recidivy, za relativně krátký čas se nádor vymkne kontrole. Většina pacientů umírá do pěti let od stanovení diagnózy. Typickým neuroonkologickým pacientem je člověk ve věku 30–45 let nebo 50–65 let s nádorem o průměru 3–4 cm.

Zhruba polovinu nádorů mozku tvoří glioblastomy, které rostou velmi agresivně a prorůstají okolní mozkovou tkáň. V současné době není osvětleno, proč vznikají a jsou vůči dnes používané terapii tak rezistentní. Ročně jich neurochirurgové v ČR odoperují kolem 500. „V léčbě glioblastomů jsme nijak zvlášť nepokročili – každé desetiletí od druhé světové války přidalo na prognóze jeden měsíc, což je zcela bezvýznamné, uvážíme-li, že pacient i při nejlepší současné léčbě přežívá v průměru

12 až 14 měsíců,“ říká přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN-VFN Praha prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc. V ČR má toto pracoviště v operacích nádorů mozku dominantní postavení. Ročně zde ošetří zhruba 400 pacientů se zhoubnými i nezhoubnými nádory. Dosud však chybí dobře organizovaná navazující péče.

„Ideálním stavem je soustředit veškerou péči o pacienta na jednom místě – nemocný by se léčil v jednom zařízení, kam by se vracel i na kontroly a k dalším případným krokům, jako je řešení recidiv, podávání cytostatik či doplňující radioterapie radiochirurgickými metodikami,“ uvádí profesor Beneš. Tato koncentrace umožní podle něj i detailní výzkum, klinický i laboratorní, a zapojení do evropských společností zabývajících se mozkovými nádory (EANO, EORTC). „Pouze touto cestou lze nemocným nabídnout něco dalšího a optimističtějšího než při současném stavu,“ dodává prof. Beneš.

Vznik nové kliniky tedy nejen zlepší péči o nemocné, ale přinese i díky propojení s teoretickými pracovišti nové možnosti pro rozšíření základního výzkumu. „Malá úspěšnost léčby mozkových nádorů ukazuje, že výzkum je v této oblasti velmi nutný,“ připomíná děkan 1. LF prof. Šedo. Badatelé budou mít nově možnost získat pro svou práci klinická data na jednom místě, což dosud nebylo možné. Prof. Šedo připomněl, že 1. LF UK a ÚVN-VFN ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR připravuje projekt, který může přinést zajímavé výsledky. Výzkumníci budou hledat možnost, jak prostřednictvím identifikovaných specifických molekul zasahovat nádorové struktury.

Nejnovější vědecké poznatky expertů z celého světa v oblasti výzkumu buněk mozkových nádorů (gliomových buněk) shrnuli editoři A. Šedo a R. Mentlein do publikace Glioma cell Biology/Biologie gliomové buňky. „Publikace je ukázkou spolupráce klinických lékařů a vědců z celého světa. Zabývá se biologií gliomových buněk, popisuje interakce gliomových buněk s jejich mikroprostředím a přináší informace o experimentálních výzkumných modelech pro studium gliomů,“ vysvětlil děkan. Kniha vyšla v nakladatelství Springer.

Bližší informace: RNDr. Marie Fialová marie.fialova@lf1.cuni.cz 734 418 183

NA VYSVĚTLENOU:

Podle dat z roku 2010 onemocní v ČR každý rok některým typem zhoubného nádoru zhruba 77.000 lidí, z toho zhruba 27.800 na následky choroby zemře. V ČR žije přes 450.000 lidí, kteří se na zhoubné onemocnění léčí, nebo léčilo. Nejčastěji se vyskytují nádory prsu, prostaty, plic, tlustého střeva a konečníku. Zatímco většina z nich se dá poměrně úspěšně léčit, u nádorů mozku se i při plné léčbě dožití většinou počítá na měsíce.

Zhoubné mozkové nádory vznikají ve valné většině z glie (podpůrný systém nervových buněk, tvoří 90 % mozku), proto mají široky název gliomy. Gliomů je popsáno kolem 100 typů v závislosti na genetické diagnostice. Dále jde o metastázy jiných nádorů a lymfomy. Nejobtížněji léčitelné jsou glioblastomy, které jsou systémovým onemocněním. Prorůstají zdravými tkáněmi a destruují je, často rostou ve funkčně významných oblastech, a proto je někdy chirurgické řešení nemožné. Specifikem je také to, že prognóza je stejně špatná a nezáleží na tom, zda je má nádor průměr 5 milimetrů nebo 5 centimetrů.

Příznaky onemocnění:

Mozkový nádor se může projevit iritačními neurologickými příznaky – tedy epileptickými záchvaty, poruchami citlivosti a hybnosti některých částí těla, poruchami řeči a rozumění řeči, poruchami zraku. Větší nádory mohou způsobit nitrolební hypertenzi, která se projevuje nevolností, zvracením a bolestmi hlavy. Často jsou příznakem poruchy neuropsychologické. U rozvinutého onemocnění bývá přítomna porucha vědomí. Dnes jsou často diagnostikovány i nádory, které se těmito příznaky neprojevují, ale jsou náhodně nalezeny při vyšetření CT či MR kvůli jiným indikacím (úraz, bolesti hlavy atd.).

Diagnostika:

Primárně vyšetření magnetickou rezonancí. Pouze u nemocných, kde nelze MR provést (např. kvůli implantovanému kardiostimulátoru), je nutno vystačit s vyšetřením CT. Ke stanovení tkáňové diagnózy se využívá tkáň odstraněného nádoru; tam, kde vyjmutí nádoru není možné, se vzorek odebere tenkou jehlou (biopsie).

Léčba:

Jedinou možností je včasné neurochirurgické řešení, je-li ovšem možné. Nádor poměrně nepříliš uspokojivě reaguje na ozařování i chemoterapii a prognóza nemocných je špatná. K tlumení příznaků se někdy podávají kortikoidy ke snížení otoku mozku a léky proti epilepsii.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze

1. LF UK je přímou pokračovatelkou původní lékařské fakulty, která byla součástí Univerzity Karlovy již od jejího založení Karlem IV. roku 1348. V současnosti je 1. LF UK nejstarší lékařská fakulta ve střední Evropě a největší z českých lékařských fakult. Jejími základními studijními programy jsou všeobecné lékařství a zubní lékařství. Kromě toho 1. LF UK nabízí studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů, v letošním akademickém roce zde studuje 4426 pregraduálních a 934 postgraduálních studentů.

1. LF UK je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu – svědčí o tom jak počty a kvalita publikací, tak i řešených grantových projektů. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka probíhá na 73 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce, ale i v dalších mezioborových centrech včetně řady celostátních.

1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

1. LF UK: Vyhledávaná. Výběrová. Úspěšná. www.lf1.cuni.cz

Mgr. Jana Francová,  e-mail: jana.francova@lf1.cuni.cz 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Kateřinská 32, Praha 2, 121 08 www.lf1.cuni.cz, www.facebook.com/1lfuk

Označeno pod: ,

Back to top