Přípravek určený pro farmakologické ukončení těhotenství je dostupný na českém trhu

Přípravek určený pro farmakologické ukončení těhotenství je dostupný na českém trhu

Od června letošního roku mají ženy v České republice, které se z jakéhokoliv důvodu rozhodnou pro ukončení těhotenství, možnost využít metody tzv. farmakologického ukončení těhotenství. Po registraci v loňském roce a provedených nezbytných legislativních krocích se tento, v zahraničí již desítky let, prováděný způsob dostává prakticky i do českých nemocnic.

Ukončení těhotenství podstoupí na celém světě ročně 50 milionů žen. Bohužel více jak polovina těchto žen absolvuje nelegálně prováděný zákrok, který více jak 70 tisíc z nich stojí život a velké většině z nich zapříčiní doživotní postižení a znemožní mít znovu děti. „Česká republika patří k vyspělým demokratickým zemím s liberálním potratovým zákonem, který umožňuje ženě podstoupit tento citlivý a velký zásah do organismu legálně. Doposud bylo ukončení těhotenství prováděno pouze chirurgickou metodou. Ta může být pro ženu v mnoha případech velmi náročná ať již z hlediska anestezie, nebo možnosti poranění děložní stěny s následkem nemožnosti mít v budoucnosti děti,“ komentuje situaci předseda České porodnické a gynekologické společnosti doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc. Generální ředitelka společnosti NORDIC Pharma, s.r.o., která je výhradním distributorem přípravku pro Českou republiku, MUDr. Ivana Březinová k tomu uvádí: „Ano mohu potvrdit, že od letošního června jsou v distribuci dostupné přípravky určené pro farmakologické ukončení těhotenství v dostatečném množství pro pokrytí českého trhu,“ a dodává, že přípravek nelze běžně dostat v lékárnách pouze na recept. Pro ženu je zásadní obrátit se na lékaře, neboť tento způsob ukončení těhotenství může být použitý do 49. dne těhotenství a je vázán na podání ve zdravotnickém zařízení s lůžkovou péčí.

Ukončení těhotenství je definováno zákonem č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství a prováděcí vyhláškou č. 75/1986 Sb. Samotný pojem „potrat“ je pak nově definován zákonem 372/2011 Sb., a vyhláškou č. 297/2012. Na základě uvedených zákonů a vyhlášek lze uměle ukončit těhotenství do 12. týdne těhotenství a to buď na žádost ženy bez udání důvodů, anebo v případě, že se jedná o zdravotní indikaci. Po 12. týdnu těhotenství lze uměle ukončit těhotenství pouze, je-li ohrožen život ženy, je-li prokázáno těžké poškození plodu, nebo je plod neschopen života. Doc. MUDr. Marek Ľubušký, Ph.D. z olomoucké porodnicko-gynekologické kliniky LFUP a LN k tomu říká: „Každá metoda ukončení těhotenství má své opodstatnění a je vždy na lékaři, aby ženě individuálně doporučil pro ni nejvhodnější způsob. Samozřejmě z všeobecného pohledu farmakologické ukončení těhotenství je pro organismus ženy šetrnější především z hlediska její další fertility.“

Interrupce má velký vliv nejen na organismus ženy, ale významným způsobem ovlivňuje i její psychiku. Přední psycholožka Doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc. z pražského Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN vysvětluje: „Umělé přerušení těhotenství klade vysoké nároky na psychiku. Žena se musí rozhodnout a nést důsledky svého rozhodnutí.  Psychické prožívání je ovlivněno celou řadou faktorů a to jak vnějších, tak i vnitřních, kde jednoznačně vévodí vnímání vlastní feminity, osobní morálka a žebříček hodnot. Toto jsou zároveň hlavní faktory, které mají vliv na prožitek ženy po samotném provedení interrupce. Potratová tabletka představuje pro ženu alternativu při volbě umělého přerušení těhotenství a podle provedených průzkumů lze předpokládat, že sníží negativní psychický dopad ve smyslu příznaků postinterrupčního syndromu.“

Tato metoda se ve světě používá již desítky let. V západních zemích jako je Německo, Francie, Anglie, nebo Severské státy je tento způsob ukončení těhotenství metodou první volby v 80% všech interrupcí. „Pro Českou republiku je to zcela něco nového, a tak na hodnocení je ještě brzo. Za sebe jako lékaře však mohu říct, že jednoznačně vítám rozšíření možností pro pacientky o šetrnější metodu. Zvláště pak u žen, které musí podstoupit interrupci ze zdravotních důvodů, nebo v případech zamlklého těhotenství.“ uzavírá doc. MUDr. Marek Ľubušký Ph.D.

_______________________________________________________________________________

Šárka Janouchová, tisková mluvčí NORDIC Pharma, s.r.o., GSM: 777 012 906,
e-mail: sarka.janouchova@nordicpharma.cz

Otázka farmakologického ukončení těhotenství očima olomouckého specialisty docenta Ľubuškého

Ukončit těhotenství může žena v České republice z vlastní vůle do 12. týdne, později už pouze z vážných zdravotních důvodů. Do poloviny června letošního roku mohla tento zákrok podstoupit pouze chirurgicky. Nyní se otevírá nová, ve světě již 20 let využívaná, metoda tzv. farmakologického ukončení těhotenství, tedy pomocí pilulky. Na toto téma jsme hovořili s předním českým gynekologem Doc. MUDr. Markem Ľubuškým, Ph.D. z olomoucké porodnicko-gynekologické kliniky FN a LF UP.

Pane docente, jak tato nová metoda probíhá a v čem může být pro českou gynekologii přínosem?

Farmakologický způsob ukončení těhotenství lze považovat pro organismus ženy za šetrnější a bezpečnější. Například už jen z hlediska anestezie, jejíž potřeba odpadá a rovněž odpadá i riziko poranění dělohy při vlastním chirurgickém výkonu.

Budu-li hovořit o ukončení těhotenství do 49. dne amenorei (gestačního stáří), což je délka trvání těhotenství, kdy lze indikovat farmakologickou metodu, pak je velmi důležité si uvědomit, že v tuto chvíli nehovoříme o plodu ale o embryu, které je maximálně 10 mm velké (49. den). To znamená, že množství tkáně, která odchází spolu s embryem, je o něco větší, než při menstruaci. Proto lze farmakologické ukončení těhotenství u většiny žen přirovnat k silnější menstruaci.

Podání léků je omezeno na zdravotnické zařízení s lůžkovou péčí a oprávnění podat jej má pouze odborný lékař. Nejprve je pacientce podáno 600mg účinné látky mifepristonum. Jedná se o tři tablety, jejichž účinek zamezí výživě těhotenské tkáně včetně embrya. Pacientka zůstává jednu hodinu pod přímým dohledem lékaře z důvodu například zvracení, nebo alergické reakce. Další návštěva pacientky je po 36-48 hodinách, kdy je jí podána druhá látka – jedna tableta 400mcg misoprostolum. Ta zajistí vypuzení těhotenské tkáně z těla. Za dalších 14-21 dnů absolvuje pacientka povinně další kontrolu u lékaře. Ten zkontroluje, že ukončení těhotenství proběhlo úspěšně a ujistí se, že je vše v pořádku. Každá pacientka, která se rozhodne pro farmakologické ukončení těhotenství, obdrží bezpečnostní kartu, včetně data a hodiny další návštěvy a kontaktu na lékaře pro případ nutnosti.

Uvádíte, že je tato metoda šetrnější. Existují statistiky, které by ukazovaly vliv chirurgického ukončení těhotenství na možnost znovu bez komplikací otěhotnět? A může vstup nové metody tato čísla nějak ovlivnit?

Národní registr pro hlášení podobných informací v České republice neexistuje. Obecně však lze říci, že farmakologický způsob je spojen s menším rizikem možných komplikací než výkon chirurgický. Vyplývá to i z logiky věci. Jestliže musím zasahovat chirurgicky, a tady je třeba si uvědomit, že gynekolog pracuje s relativně ostrými nástroji ve velmi malém prostoru, pak je riziko poranění vyšší. Tato poranění pak mohou mít za následek i nemožnost mít další dítě. Nicméně nedovoluji si spekulovat o číslech, či vzájemné spojitosti. Každá metoda má své opodstatnění a je na lékaři, aby zvolil takový postup, který je pro ženu nejšetrnější a nejvhodnější.

Mluvíte o riziku komplikací. MUDr. Preiningerová z Hnutí pro život ve svém vystoupení na České televizi uvedla, že potratová pilulka má 10x vyšší riziko úmrtí žen, než chirurgická metoda a rovněž uvedla, že zde hrozí riziko komplikací, jako je zvracení, kolapsové stavy, bakteriální šok a dokonce vykrvácení a smrt. Co k tomu můžete říci?

Popisované farmakologické ukončení těhotenství je více jak 20 let používáno u 80 % potratů téměř po celé Evropě a od roku 2000 také v USA. Těžko by tomu tak bylo, pokud by bylo riziko pro ženy takto vysoké, jak uvádí paní doktorka. Stejně tak je tomu i u komplikací, které se spíše snižují. Bolesti žaludku, bolesti hlavy, či průjmové potíže, které jsou uvedeny v příbalových informacích, se dají řešit jednoduchou symptomatickou léčbou. Rovněž z celého světa není potvrzen jediný případ vykrvácení pacientky spojený s farmakologickým ukončením těhotenstvím, tak jak jsme si jej popsali. Co se bakteriální infekce týče, tak ta hrozí u přípravků, které se zavádějí vaginálně, v případě perorálního podání se jedná o riziko zcela zanedbatelné, v řádu promilí.

V příbalových informacích je uvedeno, že v určitém procentu případů k potratu nedojde?

Po každém ukončení těhotenství bez ohledu na to, zda se jedná o primárně chirurgické nebo nechirurgické, je třeba brát v úvahu i možnost nutnosti provedení následné chirurgické revize. Budu-li hovořit konkrétně o farmakologické metodě, pak dlouhodobé údaje vykazují 2-7 % žen, u kterých dojde k vypuzení těhotenské tkáně a embrya pouze částečně, či vůbec. V takovém případě je samozřejmě nutné provést chirurgickou revizi dutiny děložní. Nicméně v tomto případě je i chirurgický zákrok pro ženu šetrnější, neboť díky předchozímu podání prostaglandinu není třeba násilně rozšiřovat děložní hrdlo.

Mluvíte o přínosu nové metody. Jaké jsou její negativa, pokud jsou nějaká?

Delší doba samotného potratu. Může k němu dojít v průběhu hodin, ale může trvat i několik dnů po požití misoprostolu. Také krvácení může trvat až 15 dnů.

Po klasickém chirurgickém potratu musí žena na prohlídku po šestinedělí. Je tomu tak i u varianty farmakologické?

Tam dochází k vyšetření v době 14-21 dnů od podání prvního léku. To je doba, kdy již lékař může určit, zda byla těhotenská tkáň včetně embrya vypuzena a vše proběhlo v pořádku. Takže vyšetření po šestinedělí odpadá.

Paní Dr. Preiningerová z Hnutí pro život ve svém vstupu pro Události komentář také uvedla, že vidí legislativní problém v tom, že pokud pacientka v souvislosti s užitím pilulky zemře, může být ošetřující lékař soudně stíhán, že nepostupoval v souladu s českými zákony. Zástupci Hnutí pro život totiž zastávají názor, že použití metody farmakologického potratu je protiprávní. Jak to vidíte Vy?

Tady bych chtěl ujistit lékaře i veřejnost, že tomu tak není a je to šíření nepravdivé zprávy. Ukončení těhotenství a vše s tím spojené je definováno jednak zákonem č. 66/1986 Sb. o umělém přerušení těhotenství a dále pak prováděcí vyhláškou č.75/1986 Sb. Samotný pojem „potrat“ je pak nově definován zákonem 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, a vyhláškou č. 297/2012 Sb. o listu o prohlídce mrtvého. V zákoně č. 66/1986 Sb. v § 7 a 8 o umělém přerušení těhotenství je uvedeno přesně, abych citoval: „Jestliže žena na umělém přerušení

těhotenství trvá a zjistí-li lékař, že jsou splněny podmínky pro jeho výkon, určí zdravotnické zařízení, kde se výkon provede.“ To znamená, zákon specificky neurčuje, že k vypuzení embrya, či plodu musí dojít na půdě zdravotnického zařízení a zmíněná prohlášení tedy nejsou opodstatněná.

Jaký vliv může tato metoda mít na ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů, kterých, jak vyplývá ze statistik ÚZIS ČR, bylo v roce 2012 více jak 36 % z celkového počtu potratů?

Jak jsem již zmínil, farmakologický způsob je pro organismus ženy jednoznačně šetrnější a to například už jen z hlediska, o kterém jsem hovořil, tedy odpadá nutnost podání anestezie. Rovněž není nutné provádět předoperační vyšetření, což například pro ženy se zamlklým těhotenstvím může být velmi přínosné, neboť někdy musely čekat i několik dnů na vhodnou dobu pro chirurgický zákrok.

Ze statistik ÚZIS ČR je rovněž patrné, že potratovost u nás klesá. Nehrozí, že s určitým „usnadněním“ způsobu ukončení těhotenství se tato čísla opět zvýší?

To si rozhodně nemyslím. Ke snížení potratovosti vede především plánované rodičovství. To je to, co ovlivňuje tato čísla. Již více jak 20 let mají ženy od útlého věku možnost používat antikoncepci a také to poměrně zodpovědně dělají. Je to patrné i z faktu, že věkový průměr porodnosti se posunul z 18. roku věku na dobu ve věku mezi 30-40 a stejně tak je tomu i u potratů. Zároveň poklesl i absolutní počet potratů všech věkových kategorií. Takže si nemyslím, že by se tendence potratovosti s nástupem nové metody změnila.

Jaký je Váš názor na různá hnutí proti potratům?

V České republice je platná legislativa, která určuje, jaké jsou možnosti umělého ukončení těhotenství. Předně je třeba říci, že zákrok lze provést vždy pouze na základě písemné žádosti ženy a neexistuje situace, kdy by bylo možné ženě ukončení těhotenství nařídit a to ani v případech, kdy existuje zdravotní indikace. Můj názor je, že toto rozhodnutí je výlučně právem každé ženy, pokud ji to zákon umožňuje. Připustíme-li, že bychom udělali krok zpět a umělé ukončení těhotenství zakázali, dá se očekávat jednak nárůst potratů kriminálních, které mají pro ženy beze sporu větší zdravotní rizika a stejně tak lze očekávat i nárůst tzv. potratové turistiky, kdy ženy budou cestovat za možností ukončení těhotenství do okolních evropských států.

Jakou formu ukončení těhotenství doporučujete svým pacientkám Vy?

Takto všeobecně nelze jednoznačně odpovědět. Každý lékař by měl vždy v první řadě mít na paměti zdraví pacientky a tomu vybrat nejšetrnější způsob, jak ukončit těhotenství pokud se k tomu žena rozhodne. Možnost farmakologického ukončení těhotenství považuji za šetrnější a bezpečnější.

Označeno pod: ,

Back to top