Produktový tip: Limitovaná velikonoční edice Staropramen Granát 13 .

Produktový tip: Limitovaná velikonoční edice Staropramen Granát 13

Březen 2017 – Staropramen Granát je vybroušený polotmavý ležák s granátovou barvou, která je daná kombinací světlého, bavorského a karamelového sladu. Výrazná chmelová vůně v kombinací se sladovou chutí se snoubí v plném zaokrouhleném těle, díky čemuž je pivo překvapivě vábivě pitelné. Od prvního dubna se můžete ve vybraných hospodách a restauracích setkat s limitovanou edicí Staropramen Granát 13.


„Granát má za sebou úžasný příběh. Vařit se na Smíchově začal už před více než 130 lety a za první republiky si získal obrovskou oblibu. I díky tomu začaly pivovary používat označení Granát pro celou kategorii polotmavých piv. Od začátku druhé světové války se ale jeho receptura předávala pouze ústně mezi sládky a pivovarští si ho – sami pro sebe – vařili tajně jen jednou za rok na Vánoce. K zákazníkům se opět dostal až v roce 2000, kdy jej Staropramen upravil do současné podoby a kdy se stal oficiálním pivem projektu Praha – Evropské město kultury roku 2000. Poté se stal Granát nedílnou součástí nabídky Smíchovského pivovaru. Při výjimečných příležitostech jako jsou Dny českého piva či právě svátky jara, jej vaříme v limitovaných edicích a trošku jiný, než jaký jej znají naši konzumenti z běžné nabídky. Rádi bychom, aby Granát s jeho barvou, chutí a plností mohli ochutnat všichni příznivci dobrého piva,” říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Pokud jde o jídlo, ke Granátu se skvěle hodí například výrazné druhy mas, které mají z podstaty svého původu unikátní chuťový předpoklad. Jde zejména o zvěřinu, ale i jehněčí nebo vyzrálé hovězí.

Pro více informací kontaktujte

Denisa Mylbachrová | PR manažerka značek | Pivovary Staropramen s.r.o., Nádražní 84, 150 00 Praha 5

M 606 084 692 | denisa.mylbachrova@molsoncoors.com

Jana Morávková | PR konzultant | Dark Side | M 728 258 798│jana.moravkova@dark-side.cz

Staropramen vypráví příběh Granátu. Piva, které dalo jméno celé pivní kategorii

PRAHA, 22. března 2017 – Zatímco celkové objemy prodeje piva na českém pivním trhu v gastronomii již třetím rokem stagnují, množství čepovaného polotmavého a tmavého piva v restauracích roste. I to je jedním z důvodů, proč Staropramen před Velikonocemi představuje limitovanou edici Granátu 13 speciál, která se objeví ve vybraných restauracích a hospodách v Česku a na Slovensku. Smíchovský pivovar zároveň odvypráví fascinující příběh tohoto pivního skvostu, který dal jméno celé pivní kategorii.

S distribucí limitované edice Granátu 13 speciál se začne přesně 1. dubna a pivo poputuje zhruba do 600 českých a 100 slovenských restaurací a hospod. Granát 13 speciál je polotmavý ležák, který byl uvařen ze tří druhů sladů a chmele v čele s Žateckým poloraným červeňákem. Jeho receptura využívá pro Staropramen typické několikanásobné chmelení.

Granát má za sebou úžasný příběh. Vařit se na Smíchově začal už před více než 130 lety a za první republiky si získal obrovskou oblibu. I díky tomu začaly pivovary používat označení Granát pro celou kategorii polotmavých piv. Od začátku druhé světové války se ale jeho receptura předávala pouze ústně mezi sládky a pivovarští si ho – sami pro sebe – vařili tajně jen jednou za rok na Vánoce. K zákazníkům se opět dostal až v roce 2000, kdy jej Staropramen upravil do současné podoby a kdy se stal oficiálním pivem projektu Praha – Evropské město kultury roku 2000. Poté se stal Granát nedílnou součástí nabídky našich piv. Ale při výjimečných příležitostech, jako jsou Dny českého piva či právě svátky jara, jej vaříme v limitovaných edicích a trošku jinak, než jak jej znají naši konzumenti z běžné nabídky. Rádi bychom, aby Granát s jeho barvou, chutí a plností mohli ochutnat všichni příznivci dobrého piva,” říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Zkrátka nepřijdou ani příznivci Granátu v maloobchodech. Ti se mohou těšit na pivo v podobě kterou znají, ale v limitované edici se speciální etiketou.

A jak je to s polotmavými a tmavými pivy obecně? Zmíněná kategorie je oblíbenější v gastronomii než maloobchodě. Poměrně výrazný propad spotřeby točeného piva u nás, který bylo možné v minulosti zaznamenat, se (podle dat společnosti Data Servis informace s.r.o.) zastavil v roce 2014. Od té doby spotřeba v gastronomických zařízeních stagnuje, v roce 2014 se v nich vypilo 5,15 milionu hl piva, o rok později 5,11 mil. hl a v roce 2016 pak 5,08 mil. hl.

Naopak na vzestupu je v rámci gastronomie v Česku spotřeba tmavých a polotmavých piv, mezi která patří právě Staropramen Granát. Zatímco v roce 2014 jich návštěvníci tuzemských restaurací a hospod vypili 152 000 hl., loni už to bylo 195 000 hl. V rámci tohoto trhu tak tmavá a polotmavá piva tvořila v roce 2016 3,8 % celkové spotřeby, což je nejvíc od roku 2009,“ upřesňuje Senior Brand manažerka značky Staropramen Petra Chovancová.

Pokud bychom se zaměřili na slovenskou gastronomii, zjistíme, že vykazuje obdivuhodnou stabilitu – v posledních letech ještě výraznější, než trh český. Od roku 2014 se zde totiž množství vypitého „točeného“ prakticky nezměnilo a drží se na hodnotě 1,08 mil. hl. ročně. Tmavá a polotmavá piva se na tomto objemu podílejí přibližně třemi procenty. V roce 2016 se jich v gastronomických zařízeních našich východních sousedů vypilo 33 mil. hl.

A rozdíly v konzumaci polotmavého a tmavého piva nalezneme i regionálně. Ve spotřebě tmavých a polotmavých piv v rámci v rámci segmentu gastronomie se na špici drží naše hlavní město – v roce 2016 se v jeho restauracích a hospodách vypilo téměř 78 tisíc hl., což tvoří bezmála 40 % celkové spotřeby. Na pomyslném druhém místě se ve spotřebě tohoto typu piva drží – možná i díky svému historickému vztahu k „černému zlatu“ – severní Morava. Tam se v loňském roce vypilo téměř 27 tisíc hl, což na trhu tvoří 14% podíl. Další regiony se ve spotřebě daného druhu piva drží mezi 12 a 20 tisíci hl. za rok, výjimku tvoří jen východní Čechy, kde se tmavých a polotmavých piv „vytočí“ nejméně v republice – v roce 2016 jen necelých 9 tisíc hl.

Pokud bychom si tato čísla pro zajímavost přepočetli na jednoho obyvatele, bude náskok Prahy ještě výraznější. V roce 2016 každý obyvatel hlavního města teoreticky vypil 122 půllitrů tmavého či polotmavého piva, zatímco v krajích Olomouckém a Moravskoslezském to bylo jen 29 půllitrů. V případě Prahy ovšem musíme počítat i s velkým množstvím (domácích i zahraničních) turistů, kteří chtějí tuzemské tmavé ležáky ochutnat a kteří by tak výslednou spotřebu na jednoho obyvatele zcela jistě snížili.

Pivo tajemné a znovuobjevené: Historický oblouk smíchovského Granátu

Píše se rok 1884. Sládek Akcionářského pivovaru na Smíchově Michael Trnka se zamyšleně prochází po svém království. Má důvod být spokojen. Na pivovarském dvoře se na povozy tažené páry belgických percheronů nakládají sudy s pivem, z varny se line vůně mladiny, na spilce a ve sklepě má dostatek piva. Sudy a kádě jsou plné dobře prokvašené desítky a řízného ležáku, které před chvilkou společně se sklepmistrem a spilečným degustovali. Pěkně po pivovarsku, přímo ve sklepě z mazáku. Zavzpomínali přitom na návštěvu jeho císařské milosti Františka Josefa o čtyři roky dříve. Jak mu pivo ze smíchovského pivovaru chutnalo. A že nebyl jediný! Za patnáct let, co pivovar stojí, si zdejší pivo získalo oblibu daleko za branami Prahy. Koneckonců, na receptuře Smíchovské desítky se v začátcích svého sládkování v roce 1877 Michael Trnka sám podílel. Má tak být na co pyšný.

Po česku řízné, plné, ale přitom lehké. Hle, toť Granát!

Ale co ta druhá strana? Co se mohlo sládkovi prosperujícího pivovaru honit hlavou? Že by černé myšlenky? Přesněji myšlenky černé a polotmavé. V pražských hostincích se totiž stále více objevuje tmavé a polotmavé pivo z Bavorska, kterému je třeba konkurovat. A tak se české polotmavé pivo rozhodli uvařit i na Smíchově. Takové, které by mělo chmelovou hořkost vyváženou aromatem tmavých sladů. Takové, které by vybídlo k dalšímu napití. Které by bylo plné, ale přitom lehce pitelné. Co však mělo z nového, tehdy ještě bezejmenného piva vyčnívat nejvýrazněji, byla barva.

A tak dali pivovarští hlavy dohromady a vzniklo unikátní polotmavé pivo, které si každý mohl vychutnat skutečně všemi smysly. Silná patnáctka, po česku řízná, s výraznou vůní chmele a tmavého sladu. A ta barva! Při pohledu na sklenici zářilo pivo temně, načervenale. Hle toť Granát, zvolal kdosi. A tento název již pivu zůstal, nejen díky barvě, ale i díky chuti vybroušené stejně jako ten pravý český granát. Nové pivo si rychle našlo cestu k zákazníkům, a to nejen v Praze a po celých Českých zemích, ale dokonce i v cizině. Díky jeho charakteru i díky jeho vzrůstající oblibě začaly pivovary v řadě oblastí používat označení Granát pro všechna polotmavá piva.

Pivo režimům navzdory

Na Smíchově se Granát vařil desítky let. Přesněji řečeno, čtyři desítky a čtyři léta navrch. Až tragické události v roce 1938 měly vyprázdnit kádě. Ani předvečer druhé světové války ale nezpůsobil, že by se na Granát zapomnělo. Vždyť tvořil nedílnou součást historie smíchovského pivovaru! A tak ještě na podzim roku 1938 padlo v pivovaru rozhodnutí, zákaz nezákaz, uvaříme si na Vánoce jednu várku. Pěkně potichu, načerno, nedostatku surovin navzdory, jenom pro pivovarskou chasu. Rozhodnutí odvážné, a jak se později ukázalo, také přelomové. Stalo se totiž základem další tradice smíchovského pivovaru.

A tak se od té doby v pivovaru vždy na podzim uvařila jedna várka původního smíchovského Granátu. Navzdory válce, navzdory změnám režimu, navzdory politickým poměrům po roce 1948, které tradici první republiky obzvláště nepřály. Vždy na přelomu léta a podzimu všichni pivovarští napjatě očekávali typickou vůni vařené mladiny piva Granát, která se rozvinula po celém Smíchově. A všichni také věděli jedno: Že tohle tajemství nikdy nesmí opustit zdi pivovaru. Za pár týdnů zazněl verdikt pana starého – tedy sládka – a sklepmistra, že Granát dozrál, a tohle tajně uvařené pivo se vždy vypilo pouze v pivovaru. Generace sládků, varmistrů, spilečných, sklepmistrů a zkrátka všech pivovarských si tak tajemství vzniku Granátu předávaly dlouhá léta jen mezi sebou.

Granát vystupuje z ilegality

Všichni srdcem věrní zaměstnanci smíchovského pivovaru považovali za čest, že se mohou podílet na uchování tradice vaření Granátu. A tak s radostí přivítali, když se jejich zamilované pivo oficiálně vrátilo na trh. Stalo se tak v roce 1999, kdy byl Granát při oslavách 130 let pivovaru Staropramen znovu uvařen a pod jménem Staropramen Millenium představen jako oficiální pivo projektu „Praha – Evropské město kultury roku 2000“. Zanikla tak sice tradice tajně vařeného unikátního piva a skončily časy pravidelné spontánní podzimní nedočkavosti, všichni smíchovští ale mohli zůstat hrdí na to, že jejich Granát je zcela určitě jediným českým polotmavým speciálem, který se trvale vaří podle původní receptury.

Pivo Millenium si záhy opět našlo cestu k srdcím pivařů v Česku i za hranicemi. I proto bylo před slavnostmi pivovaru v roce 2002 rozhodnuto o návratu k původnímu názvu. A tak byl přesně 22. června roku 2002 na nádvoří smíchovského pivovaru slavnostně naražen sud piva Granát. Se stejnou originální barvou a se stejnou jemně nahořklou chutí, které mu už za první republiky zajistily takovou oblibu. Se stejným karamelovým sladem, který mu dodává nahořklou chuť, a s bavorským sladem, který má chuť pro změnu jemně nasládlou. S širokým spektrem jiskrných barev, mezi kterými vyniká zejména temně načervenalá a s vybroušenou chutí a jemnou chmelovou vůní, které jsou pro granátový ležák tak typické.

Kolem Granátu se od jeho první várky v roce 1884 událo mnohé a v každé jeho sklenici se dnes odrážejí skutečné české dějiny. Dusot kopyt z pivovarského dvora odvál čas, jeho temnou jiskřivou barvu už není potřeba skrývat před zraky okolí. Tradice, umění, fortel a generacemi předávané zkušenosti smíchovských sládků přežívají věky. A Granát je toho důkazem.

FB

Označeno pod:

Back to top