Rekonstrukce Libeňského mostu se odkládá aneb kdo převezme odpovědnost za osud mostu ?

HRekonstrukce Libeňského mostu se odkládá aneb kdo převezme odpovědnost za osud mostu?

Verze pro tisk

Rekonstrukce Libeňského mostu se připravuje již cca 15 let. Proces byl dosud sice pomalý, ale směřoval k cíli. Rozhodování vedení města Prahy v posledním období zcela mění koncepci dosavadního vývoje a porušuje potřebnou kontinuitu dlouhodobých projektů. Vzniká tak vážné riziko ztráty dosažených dílčích cílů, prodloužení doby do provedení rekonstrukce a zásadní zhoršení parametrů zrekonstruovaného mostu, a to vše při vysokých vynaložených nákladech. Přitom most podle schváleného návrhu nebude bezpečný ani trvanlivý. To je důsledkem ignorance odborného přístupu k navrhování mostů.

Na základě rozhodnutí Rady hlavního města Prahy (Rada HMP) byla zrušena výběrová řízení na zhotovitele stavby a na správce stavby, a to navíc v době, kdy hrozí propadnutí platných stavebních povolení. Rozhodnutí Rady HMP pod záminkou ochrany fasádních architektonických prvků preferuje 100 let staré konstrukční a materiálové řešení mostu a zcela opomíjí několik základních skutečností:

  • současný most umožňuje pouze omezenou dopravu a nejsou vyloučena další omezení nebo i uzavření mostu;
  • souvislosti mostu s ostatními objekty soumostí Libeňský most, které nelze oddělovat (vedení inženýrských sítí, tramvajová trať, protipovodňová opatření atd.);
  • koordinace dopravy při opravách dalších pražských mostů, které jsou v blízké době nevyhnutelné;
  • vlastnosti zrekonstruovaného mostu přes Vltavu, pro který jsou jasně specifikované požadavky v dosud platných stavebních povoleních, územních rozhodnutích a technických normách;
  • zahájení opravy mostu podle schváleného návrhu se vzhledem k nutnosti změn stavebního povolení a územních rozhodnutí odsouvá o mnoho let;
  • předpokládaný rozvoj souvisejících území, které jsou na této dopravní spojnici závislé.

Rada HMP se při svých rozhodováních opírá o zprávu výzkumného ústavu, který je sice vynikajícím pracovištěm v oblasti zkoušení a diagnostiky, avšak nemá relevantní zkušenosti s projektováním a prováděním mostních konstrukcí.

Studie, na základě které bylo rozhodnuto o dalším postupu rekonstrukce v rozporu s dosavadním vývojem, byla předložena koncem dubna 2019 a bezprostředně schválena Radou HMP. Protože jde především o otázku odborného, nikoli politického charakteru, bylo nezbytné posoudit navržené řešení včetně všech důsledků odborníky. To se však nestalo, naopak bylo okamžitě vypsáno výběrové řízení na zhotovení projektové dokumentace s omezením na konkrétní definované řešení bez dalších souvislostí.

Odborná technická veřejnost je tímto vývojem silně znepokojena. Kromě odsunu skutečného řešení problému se technický návrh opírá o teoretické řešení, které je vzdálené realitě a na první pohled vzbuzuje zásadní pochybnosti. Jako u každé rekonstrukce je nutné navíc uvažovat nepředvídatelné náklady a prodloužení doby stavby.

Navržený postup rekonstrukce je třeba posoudit v širších souvislostech se všemi možnými dopady nejen na dané území, ale na celou Prahu. Na posouzení a případných dalších návrzích se musejí podílet osoby s autorizací pro mosty a inženýrské konstrukce. Jen ony mají ze zákona právo a povinnost převzít za mostní dílo zodpovědnost.
Ing. Václav Mach, čestný předseda ČKAIT
prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., FEng., Fakulta stavební ČVUT
Ing. Milan Komínek, ČKAIT, oblast Praha
Ing. Milan Kalný, CACE
doc. Ing. Lukáš Vráblík, Ph.D., FEng., Fakulta stavební ČVUT
Ing. Michal Drahorád, Ph.D., člen představenstva ČKAIT

Označeno pod:

Back to top