TBC – smrtelná nemoc, kterou se nedaří vymýtit

TBC – smrtelná nemoc, kterou se nedaří vymýtit

Tuberkulózou loni onemocnělo 512 lidí

Přesně 164 žen, 348 mužů, z toho šest dětí – toto jsou nejčerstvější počty těch, kteří v České republice onemocněli chorobou, jež má za sebou miliony obětí po celém světě a stále se jí nedaří zcela porazit. Na tuberkulózu loni v ČR zemřelo 21 lidí.

Zítra uplyne přesně 133 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc nazvanou tuberkulóza (TBC). Tento den si lékaři po celém světě připomínají jako Světový den boje proti tuberkulóze.

„Díky zlepšování životních podmínek a v důsledku systematické práce českých pneumologů, kteří provádějí diagnostiku, léčbu i protiepidemická opatření, patří ČR k zemím s nejnižším výskytem této infekce na světě. Reálné nebezpečí TBC však u nás stále trvá. Ročně je diagnostikováno kolem 500 případů a desítky lidí na tuberkulózu umírají,“ uvedl prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) a České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO).

Situace, kdy se počet případů tuberkulózy drží na nízkých číslech, ale vede paradoxně k tomu, že klesá zájem o výrobu a distribuci léků a také vakcíny proti TBC. Dochází k výpadkům a chybí i takzvaný tuberkulin – kožní test používající se k rozpoznání TBC infekce a k rozhodování o vhodnosti očkování. „Dánskému výrobci, který doposud BCG vakcínu do ČR dodával, se další export v tak malém množství nevyplácí. Poté, co došlo k úplnému výpadku na českém trhu, jsme dojednali dodávku od výrobce polského,“ okomentoval situaci hlavní hygienik MUDr. Vladimír Valenta, PhD. Problematickou situaci od ledna 2015 intenzivně řešila ČPFS společně s Ministerstvem zdravotnictví ČR a Státním ústavem pro kontrolu léčiv. „Hledali jsme optimální řešení, kterým může být přechodný dovoz polské vakcíny,“ doplnil Vladimír Valenta.

Podobné výpadky řeší celá Evropa – farmaceutické firmy se s dodávkami vakcín soustředí spíše na indický trh či rozvojové země, kde je výskyt TBC častější. V tuzemsku bylo navíc v listopadu 2011 zrušeno plošné očkování a vakcína se podává pouze u rizikových skupin dětí. To ještě více snížilo lukrativnost českého trhu pro zahraniční výrobce vakcín. „Je stále obtížnější udržovat dostupnost léků, očkovacích látek a diagnostických testů. Tyto situace jsou velmi nebezpečné především s ohledem na ochranu rizikových dětí,“ potvrdil profesor Kolek.

Snížení pozornosti věnované tuberkulóze je alarmující o to více, že se v poslední době TBC objevuje u zcela netypických pacientů – například u těch, jejichž imunita je oslabena kvůli léčbě jiného onemocnění. „Pacienti po transplantacích, ti, co procházejí biologickou léčbou nemocí, jako jsou například Crohnova choroba, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida a mnohé další jsou ohroženi tzv. latentní tuberkulózní infekcí. Tato forma TBC nemá typické projevy, na rentgenu nic neukazuje a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě,“ uvedla doc. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., primářka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze. Jde o pacienty, kteří se v minulosti mohli setkat s mykobakteriemi TBC. Ty dosud v klidu „spaly“ v jejich těle. „Ve chvíli, kdy pacientům

léky na jiné onemocnění podlomí imunitu, se tento bacil vzbudí a lidé pak nedokáží čelit vzniku TBC – jež pro ně může být smrtelné,“ dodala docentka Vašáková.

Pneumologové z tohoto důvodu sestavili nový doporučený postup pro screening tzv. latentní tuberkulózní infekce u rizikových a přitom netypických skupin obyvatel, kterých jsou v tuzemsku tisíce. Ti by měli všichni projít nejprve tuberkulinovým kožním testem, a pokud se objeví reakce, pak ještě složitějším krevním testem – tzv. IGRA testem.

Podle nejnovějších epidemiologických dat loni vzrostl počet případů TBC necitlivé na léky – tzv. multirezistentní. Oproti jednomu případu v roce 2013, jich loni bylo šest, pět z nich lékaři diagnostikovali u cizinců ze zemí bývalého Sovětského svazu.

O společnosti ČARO

Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) je institucí, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace WHO. Cílem je na národní úrovni výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz.

O společnosti ČPFS

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně TBC. Je součásti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o TBC zajišťuje komplexně včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na www.pneumologie.cz.

Současná epidemiologická situace v České republice

MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad TBC, Nemocnice Na Bulovce

Data převzatá z národního Registru TBC platí k 15. 3. 2015

* Za rok 2014 hlášeno 512 případů TBC, tedy 4,9 na 100 000 obyvatel. Jde o nevýrazný nárůst oproti roku 2013 (502 případů, tedy 4,8 na 100 000 obyvatel). Nárůst činí přibližně 2 %.

* Na TBC loni v ČR zemřelo 21 lidí.

* Podíl dříve léčených činí 7,8 % a podíl recidiv je 3,5 %, což je srovnatelné s rokem 2013.

* TBC plic představuje 86 % případů.

* Podíl TBC mikroskopicky pozitivních ze sputa činí 37 % (identifikovali jsme 187 silných zdrojů infekce). V roce 2013 to bylo 34 % (171 případů).

* Poměr postižení mužů a žen činí 348:164, tedy asi 2,1:1, tento poměr je u TBC obvyklý.

* Nejvíce případů TBC je tradičně v Praze (97 případů, tedy 7,8 na 100 000). Nad republikovým průměrem se ocitly i Středočeský kraj (5,8 na 100 000), Pardubický kraj (5,4 na 100 000), Olomoucký kraj (5,2 na 100 000) a Královéhradecký kraj (5,1 na 100 000). Zaznamenali jsme meziroční nárůst v devíti krajích (nejvíce ve Středočeském, Moravskoslezském, Pardubickém a Olomouckém kraji), a pokles ve čtyřech krajích – nejvýrazněji v Ústeckém kraji.

* Podíl nemocných cizinců (osob narozených mimo ČR) činí 18,8 %, tedy 96 případů. Mírně stoupl ve srovnání s rokem 2013 (79 případů). Mezi nemocnými převažovali Ukrajinci (22), Vietnamci (20), Slováci (14), dále Rumuni (9) a Bulhaři (7).

* V roce 2014 hlášeno šest případů multirezistentní TBC (tj. TBC způsobené kmeny odolnými vůči dvěma nejúčinnějším antituberkulotikům isoniazidu a rifampicinu). V tomto případě je to nárůst oproti jednomu případu v roce 2013. Pět nemocných pochází ze zemí bývalého SSSR.

* Průměrný věk nemocných byl loni 54 let, stejně jako v roce 2013.

* Přetrvává dobrá situace v oblasti dětské TBC, v roce 2014 jsme dostali hlášení o 6 případech u dětí do 15 let věku (lékaři nediagnostikovali ani bazilární meningitidu, ani miliární TBC).

* Z rizikových skupin přetrvává relativně vysoký výskyt TBC u bezdomovců, zvláště v Praze.

* V roce 2014 lékaři hlášeny tři případy TBC u HIV pozitivních (všichni cizinci), vyšetřeno na HIV je 29 % TBC nemocných (počty nevybočují z počtů posledních roků).

O nemoci TBC

Tuberkulóza (TBC) je infekční nemoc. Příčinou tuberkulózy je bakterie Mycobacterium tuberculosis complex, tzv. Kochův bacil. Onemocnění nejčastěji zasahuje plíce, postižen může být ale kterýkoliv orgán. Bývají to uzliny, ledviny, mozkové obaly nebo kosti. Tato nemoc se běžně projevuje v podobě tuberkulózních uzlíků

v postižených tkáních. Doprovodné projevy TBC se liší podle formy tohoto onemocnění. Nejčastější formou TBC je tuberkulóza plic. Projevuje se jako zánět plicní tkáně. Postižené tkáně podléhají rozpadu a na jejich místech se tvoří dutiny. Nemoc je spojena s celkovým vyčerpáním organismu, které se projevuje zvýšenými teplotami, hubnutím a nutkavým kašlem, při kterém může být vykašláván hlen s krví. Právě vykašlávání je velmi nebezpečné pro okolí. V hlenu bývá významné množství bakterií, což výrazně zvyšuje riziko přenosu infekce. Tuberkulóza drží celosvětově druhou příčku mezi úmrtími na infekční nemoci (hned po HIV). Tuberkulózní bacil může v těle přežívat i mnoho let než se nemoc projeví. Základními metodami pro stanovení diagnózy je rentgenové vyšetření, ale hlavně mikrobiologické vyšetření vykašlávaných hlenů nebo tekutiny získané při bronchoskopii.

Onemocnět tuberkulózou může kdokoliv. Mezi rizikové skupiny patří bezdomovci, narkomani, imigranti ze zemí s vysokým výskytem tuberkulózy nebo pacienti s nemocemi, které snižují imunitu. Důležitý faktor ovlivňující šíření TBC je řádná včasná léčba. Pro posouzení rizika nakažení je nutné si uvědomit, že na rozdíl od jiných infekcí se TBC přenáší až po delším a velmi těsném styku. Bývá to v rodinách nebo mezi spolubydlícími. Nepříjemné ale je, že k nákaze může dojít i na pracovišti, ve škole nebo v oblíbené restauraci.

Aneta Kulhánková – ČPČR

Označeno pod: ,

Back to top