Výstava obrazů ve výstavních prostorách Úřadu jaderné bezpečnosti Senovážné náměstí .

Od 4. 4. do 28. 4. probíhá ve výstavních prostorách Úřadu jaderné bezpečnosti

Senovážné nám 9, Praha 1 výstava obrazů Mirky Mádrové. Její sytě barevné oleje působí jak svou ryze výtvarnou hodnotou, tak neobvyklými náměty. Diváka potěší originální pointou, filosofickým podtextem nebo všimutím si krás českého jazyka.
Někdy s humornou nadsázkou a vtipem, jindy s drsnou ironií,  pakžensky něžně a někdy doslova filosoficky.
Všechny jsou na vysoké umělecké úrovni.

Mirka Mádrová se narodila v roce 1956 v Jičíně. Od roku 1979 žije a tvoří v ateliéru v Praze a v Lomnici nad  Popelkou.

M. Mádrová vystavovala od roku 1989 v řadě českých měst, např. Galerie Praha 9, v Jičíně na Valdické bráně (1995),
 Litoměřicích G Elektra (1996), 
v MIMOGalerii Praha, Velvarech (1997), Aš (1998),
Chodovská tvrz, G Maron Praha (1999), Tančící dům Praha, Galerie Zbiroh, Zelený dům Praha 9 (2001), Žďár n. S., 
Kostelec n. Č. L. (2002),
G Novodvorská Praha, Academia Praha (2003), Muzeum Rakovník (2004), Galerie Nora (2005),
G U Zlatého kohouta Praha (zde jsem poprvé měla 100 obrazů), Lomnice n. P. – k 50. narozeninám (2006), Úřad pro
 jadernou bezpečnost (2007),
Písecká brána Praha (2008), Sedlčany, G Domino Praha (2009), Galerie Moser Praha, zámek Žleby, G JB SPektrum
 Jičín Vokšice (2010), G Brömse Fr. Lázně, 
G Poštovka Praha (2011), G Xalibo Ml. Boleslav, G Carson Plzeň (2012), G 14 Praha, Divadlo U Hasičů Praha (2013),
G Loket, továrna Mastných Lomnice s Luborem (2014), knihovna Kbely Praha (2015), G Supice Tábor, výst. síň
 Nového sdružení Praha (2016).
S několika dalšími malířkami se prezentovala v G U Rotundy v Týnci n. S., v G Bohemia Art v Kladně, v Lidicích v
 Brazílii a v Chomutově.
S jednou z nich – Jozefinou Garaiovou – v r. 2014 vystavovala v Capital muzeu v Pekingu.
Společně s Galerií la femme spolupracuje pravidelně a pravidelně „dělá“ jejich „domácí úkoly“. Zde vybraná skupina malířů
 tvoří na zadané téma a obrazy se pak soustředí pro výstavu. Například akce na téma „Bohumil Hrabal“ se uskutečnila 
v Bruselu, Maďarsku, prošla Čechy a nakonec skončila v Horkách u Staré Paky.
Dnes patří Mirka Mádrová mezi úspěšné a uznávané pražské malířky, je členkou Unie výtvarného umění a od roku 2016
 i členkou Nového sdužení pražských umělců. Její poněkud svéráznou tvorbu nelze nikam zařadit, ale ani přehlédnout.
Podařilo se jí totiž něco, co je v dnešní době velmi obtížné a to vytvořit si svůj vlastní, velmi osobitý styl. Její sytě barevné obrazy a především postavy na nich ztvárněné jsou 
zachyceny se svým nenapodobitelným  výrazem – snadno rozpoznatelné. Zároveň jsou plné osobitého humoru i kritiky nešvarů současnosti. Skrze ně hledí
 na svět zamyšleně, kriticky i láskyplně, s jemnou ironií i něhou a své malířské umění předává jak vzdušný polibek všem citlivým divákům. Jako malířka
 se vyznačuje neobvyklými a neotřelými náměty s originální pointou,  či filozofickým podtextem. Některé obrazy ve spojení
 s názvem mohou působit až absurdně. 
Všechny jsou však na vysoké umělecké úrovni.

Mirka Mádrová o sobě:
Říká se, že nejlepší inspirací je termín, ale tak to já nemám. Snažím se malovat každý den a opravdu se mi daří 
to tak dodržet. Je jen velmi málo dní, 
kdy bych neměla štětec v ruce. A tak, jak to baví mě, bych chtěla, aby to bavilo i diváky, 
aby výstava zaujala a nebyla nudná.
Již deset let mívám vždy v březnu výstavu U Zlatého kohouta v Praze. Sem si zvu různé hosty, kteří zde společně
 se mnou vystavují a dochází tak k zajímavým 
setkáním. Práce doma je poměrně samotářská a já nejsem zas až tak společenská, takže to mi vyhovuje. 
A na vernisážích si to potom vynahradím. 
Několikrát mi zahajovala Zita Kabátová a Josef Vinklář, dále pak Bořivoj Navrátil, Zdeněk Svěrák, Jan Vodňanský,
 Vladimír Mišík, ale třeba i Barbora Špotáková. 
A co teprve s jakou spoustou úžasných lidí jsem se tam již seznámila a některá přátelství mi vydržela dodnes.

Označeno pod: ,

Back to top