Životní styl a strava

Publikoval Alžběta I. Voglová

Životní styl a strava

Láska prochází žaludkem. Je to jednoduchá moudrost, kterou znali i naši předci.

Zjistilo se totiž, že bakterie ve střevech přímo ovlivňuje naše duševní zdraví. Zuří tam prý válka mezi těmi dobrými a zlými. A tím, co jíme, si můžeme zadělat na problémy i nemoci vyléčit. Životní styl může za většinu nemocí. Duševní zdraví přitom podceňujeme, i když třeba u lékařů, učitelů a soudců, kteří jsou pod obrovským tlakem, je klíčové.

Kliničtí psychologové mají pro propojení střev a mozku důkazy. Manipulací s bakteriemi se dá ovlivnit duševní stav člověka. Jejich transplantací ze zdravého do nemocného člověka pak léčit třeba deprese a úzkosti. Klíčový je ale životní styl. Geny totiž nejsou dané a my je spouštíme, nebo vypínáme třeba tím, co jíme, jestli pijeme alkohol nebo se hýbeme. A tohle vše může až za 80 procent nemocí, mluví o spolehlivém zmapování faktorů.

Jedním z nich je přitom i chování a uvažování. Třeba to, jak vnímáme stres. Pokud ho přijmeme jako výzvu, může být dokonce pozitivní. Pozitivní způsob myšlení může v důsledku toho dokonce i prodloužit život. Jsou zkoumány vlivy stresu na lékaře, soudce nebo učitele. U všech hraje stres obrovskou roli, v práci jsou přitom sami. Většina těchto lidí hledí pomoc v alkoholu, který všek vede k neurodegenerativním onemocněním a není v žádném případě řešením komplikované situace.

V Česku se totiž duševní zdraví podceňuje obecně, a tak je prevence dopadů dlouhodobého stresu prakticky mimo vnímání společnosti. Lidé to berou jako samozřejmost a lékaři nebo soudci tyto projevy bagatelizují, přitom je u těchto zatížených lidí klíčové. Je třeba zdůraznit důležitost prevence, zdravého životního stylu a psychohygieny. Být duševně nemocný je však ale podle lékařů z oboru psychiatrie v Česku stále stigma.

 

Označeno pod: ,

Back to top