Konference odhalila tajemství znakového jazyka .

Konference odhalila tajemství znakového jazyka .

Konference odhalila tajemství znakového jazyka .

Společnost Tichý svět uspořádala 21. února u příležitosti Mezinárodního dne mateřského jazyka odbornou konferenci Tajemství znakového jazyka. O klíčové roli znakového jazyka při výchově a vzdělávání neslyšících dětí hovořili odborníci na danou problematiku, rodiče mající zkušenost s výchovou neslyšícího dítěte i samotní neslyšící.

V úvodu vystoupila ředitelka Institutu rodinné péče Natama Petra Winnette s prezentací „Potřebuji vědět, že jsi tady se mnou“. Seznámila účastníky s raným vývojem mozku a důležitostí citového pouta mezi rodičem a dítětem.

Ředitelka Centra pro dětský sluch Tamtam Jana Fenclová představila služby, které Centrum nabízí rodinám se sluchově postiženými dětmi v ČR. Ročně se na něj obrátí cca 500 až 600 rodin a 2000 individuálních klientů. Využívají zde například službu rané péče, sociálně aktivizační programy a odborné poradenství. Jana Fenclová zdůraznila, že 97 procent dětí se sluchovým postižením se rodí slyšícím rodičům, kteří se většinou ve svém životě nesetkali s neslyšícím člověkem, a jejich informace o sluchovém postižení jsou prakticky nulové.

Nulovou zkušenost měla i paní Marie Klimešová. Tato maminka vychovala tři biologické slyšící děti a jedno neslyšící dítě z dětského domova. Na konferenci vyprávěla o hledání způsobu komunikace s osvojeným synkem, který ve věku čtyř let nebyl schopen ukázat ani říct jediné slovo, neboť se mu před pěstounskou péčí nikdo nevěnoval. „Tvářil se jako pecka,“ vzpomíná na těžké začátky paní Marie. S manželem ihned nastoupili na intenzivní kurzy základů znakového jazyka, aby mohli začít s komunikací. S podporou znakového jazyka chlapec během půl roku pobytu v pěstounské rodině vyslovil 13 slov a dovedl jich ukázat 178. Rodiče si psali pěstounský deník, kde svoje zkušenosti uchovávali. Nyní je chlapci 17 let, mluví i ukazuje. Půjde studovat na kuchaře.

Věra Novotná, neslyšící maminka, vzpomínala na výchovu dvou nedoslýchavých dcer. Od počátku důvěřovala svému mateřskému instinktu a neřídila se předem danými postupy. „Neexistuje jediná správná cesta,“ tvrdí. Ona na děti mluvila i znakovala. Její dcery jsou nyní již dospělé a vyrostly z nich sebevědomé a samostatné mladé ženy.

Skvělou zkušenost s integrací neslyšícího dítěte do běžné základní školy popsaly učitelka Jindra Janušková a asistentka Monika Kleisnerová ze školy Mendelova v Praze 4. Chlapec Šimon byl od prvního ročníku perfektně začleněný do třídy. Asistentka mu tlumočila do znakového jazyka. Poradil si v každé situaci, byl inteligentní, optimistický a chtěl se vzdělávat. Obohatilo to i ostatní žáky. Ale jak zdůraznila učitelka Janušková, zkušenost s takto úspěšnou integrací nelze zobecňovat.

Na závěr měli účastníci konference možnost seznámit se s dětstvím, dospíváním a profesními začátky neslyšící Markéty Maradové. Aktivní neslyšící dívka se spoustou zájmů, nadějná fotografka a herečka pantomimy prožila krásné dětství ve slyšící rodině. „Cítila jsem od rodičů velkou podporu, že mě přijali se vším, jaká jsem. Získala jsem odvahu zkoušet nové věci, nebát se a umět přijmout vítězství. Z odmítnutí si nic nedělám,“ prozradila ve znakovém jazyce Markéta. Hlas jí propůjčovala tlumočnice znakového jazyka.

Konference se uskutečnila v Novoměstské radnici v Praze za přítomnosti šesti desítek účastníků. Program byl tlumočen do znakového jazyka. Záštitu nad konferencí převzalo MŠMT ČR a starostka městské části Praha 2 Mgr. Jana Černochová.

Tichý svět, o. p. s.