Noc bláznů- premiéra v divadle Rokoko.

Noc bláznů- premiéra v divadle Rokoko.

Divadlo Rokoko uvedlo premiéru australské komedie Louise Nowry Noc bláznů. Jeho hry se hrají po celém světě a rovněž byly převedeny na filmové plátno. Autor má irské kořeny, jmenoval se původně Mark Doyle. Jeho matka zabila v sebeobraně vlastního otce, když se to Nowra po letech dozvěděl, sedl do auta a chtěl odjet co nejdál od rodiny. V městečku Nowra auto přestalo jet, Nowra to považoval za znamení a jméno městečka převzal. Hra napsal autor b na základě prožitků a událostí, kterými prošla jeho rodina. Proto vás zavede do prostředí psychiatrické léčebny a zároveň nabídne možnost nahlédnout do divadelního zákulisí. Mladý nezkušený režisér Lewis totiž jako svou první práci dostane za úkol režírovat hru v prostorách místního psychiatrického ústavu. Ve vyhořelém divadelním sále chtějí klienti léčebny nazkoušet operu, ačkoli nikdo neumí hrát, natož zpívat. Inscenace stírá hranici mezi tím, co je vlastně normální a co ne. A jak se herci v nadsázce shodli na tiskové konferenci, prostředí léčebny a divadla je v mnoha případech velmi podobné. Režie inscenace, jež má zároveň ukázat, jak lidé na okraji, považovaní za poslední z posledních, mohou, aniž to sami tuší, proměnit a obohatit takzvaně „normální“ svět, se ujal Pavel Khek. „Hra v sobě snoubí dvě věci, které na divadle spolehlivě fungují, prostředí blázince, jakýsi mikrosvět, a za druhé princip divadla na divadle. Autor hry Louis Nowra přivádí mladého, nezkušeného, trochu bojácného režiséra do prostředí psychiatrické léčebny, aby v jakési arteterapii sehrál s místními pacienty divadlo. Samozřejmě to nabízí celou řadu katastrof,“ popisuje režisér Pavel Khek. Děj se odehrává v Austrálii v šedesátých letech minulého století v době války ve Vietnamu, která zasahuje do života Australanů. V  tomto období dochází i ke společenským změnám – začíná se diskutovat o homosexualitě, prosazuje se volná láska, začínají se ve velkém užívat drogy. Klasické téma v moderním pojetí australského dramatika o tom, kdo je vlastně blázen, nabízí řadu hezkých hereckých příležitostí Mladého režiséra hraje nová posila souboru Městských divadel pražských Michael Vykus. Veronika Gajerové hraje výborně Cherry stejně jako Oldřich Vízner  roli Zaca. Ostatní herci Pavel Juřica, Diana Šoltýsová, Henrieta Hornáčková ,Tomáš Novotný, Nina Horáková, Aleš Bílík, Stanislava Jachnická, a Radim Madeja v alternaci s Michalem Balcarem odvádějí solidní výkon. „Prostředí divadla a léčebny je stejné. To panoptikum různých charakterů, afektů a nuancí povah je v divadle taky,“ říká Pavel Juřica, představitel Roye, který si v komedii prosadí, aby nazkoušeli Mozartovu operu Così fan tutte,(Takové jsou všechny). Tato nenáročná komedie pobaví i dojme. Lepší je druhá část po přestávce, první části mohla být i o něco zkrácena.hra je

koncipována tak, že ji sledujeme očima Lewise, který se na konci stává skutečným režisérem.

Jaromír Hampl

Označeno pod: ,

Back to top