Rakovinu prostaty lze zdědit – upozorňují urologové .


Rakovinu prostaty lze zdědit – upozorňují urologové

Má to v genech. Tohle úsloví se bohužel může vztahovat i na onemocnění rakovinou prostaty. Podle lékařů je až 10 % případů dědičných, zasažení muži navíc karcinomem trpí dříve a nádory jsou agresivnější. Postupně se však vědcům daří odhalovat jednotlivé geny a mutace, které nemoc způsobují a jež se předávají přes generace. To by do budoucna mělo nejen pomoci varovat potenciální pacienty, ale v případě pozitivního nálezu zvolit tu nejúčinnější léčbu podle jednotlivých genů. I o tom se bude hovořit na 68. výroční konferenci České urologické společnosti, který startuje 19. října v Olomouci.

„Doposud jsme věděli, že u mužů, kteří mají dva a více přímých příbuzných, kteří rakovinou prostaty onemocněli, je vysoká pravděpodobnost výskytu jak u nich, tak u dalších potomků. Teď se nám postupně daří odhalovat jednotlivé geny a jejich mutace, které tuto nemoc způsobují,“ říká prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a člen výboru České urologické společnosti (ČUS) ČLS JEP. Jedním z těchto genů je podle něj tzv. BRCA2 gen, jehož mutace u žen způsobuje rakovinu prsu. „Bohužel u rakoviny prostaty není situace tak jednoznačná. Genů, které se mohou s rakovinou pojit je více. Co však víme je, že u pacientů, kteří mají onemocnění ‚v rodině‘ se rakovina může objevit výrazně dříve, už mezi čtyřicátým a padesátým rokem. A zpravidla bývá nádor i agresivnější, což znemožňuje běžný léčebný postup,“ vysvětluje prof. Babjuk. Lékaři v rané fázi nádoru zpravidla pozorují pacienta a změny jeho nádoru. Testování na přítomnost specifických genů z krve je podle odborníků stále v začátcích, nicméně do budoucna podle nich bude hrát v boji s rakovinou prostaty obrovskou roli. „Známá přítomnost mutací již nyní ovlivňuje naše rozhodnutí u nálezu ohraničeného na prostatu. Existují již také některé formy cílené léčby pokročilého onemocnění, které jsou u pacientů s prokázanými mutacemi velmi účinné. Předpokládáme, že se tyto možnosti budou dále rozšiřovat. I proto je důležité, aby muži s výskytem onemocnění v rodině nepodceňovali prevenci a umožnili tak lékařům včas zasáhnout,“ nabádá prof. Babjuk.

Rakovina prostaty se však stále v největší míře týká pacientů, kteří žádné případy v rodině nemají – diagnózu rakoviny prostaty si u nás každoročně vyslechne přibližně 8 000 mužů. U přibližně 10–15 % z nich se pak vyskytuje agresivní forma nádoru. „Nádory prostaty se obvykle týkají mužů po padesátce, zprvu se nijak neprojevují, jsou tzv. asymptomatické. Přibližně 70 % těchto nádorů roste pomalu, ale když už se ohlásí obtížemi, může být na kompletní odstranění pozdě. To se týká asi 20 % pacientů,“ říkáprof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, předseda ČUS. Klíčová je proto podle něj prevence, která by se správně měla týkat každého muže po padesátce. Základní vyšetření provádí praktický lékař, který v moči změří hladinu tzv. prostatického specifického antigenu (PSA). Pokud je zvýšená, může to signalizovat nádorové onemocnění.

V Česku podle prof. Zachovala stále umírá na rakovinu prostaty asi 1500 pacientů ročně. I proto urologové dlouhodobě volají po zavedení screeningového programu, který by umožnil nádory prostaty objevovat v raných fázích onemocnění, kde jej lze léčit prakticky bez následků. Plošný screening karcinomu prostaty zavedlo například Švýcarsko, Švédsko, Německo nebo Nizozemsko. „Čísla z těchto zemí ukazují, že se snaha o časný záchyt rakoviny vyplatí. Naopak v USA, kde screening v roce 2012 pozastavili, významně stoupla úmrtnost a výskyt pokročilých stadií nemoci,“ doplňuje prof. Zachoval.

Podle urologů nyní žije v Česku přibližně 60 000 mužů, kteří se s nádorem v nějaké fázi léčí nebo léčili. Nejvíce nemocných je v Praze, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Obecně platí, že vyšší riziko výskytu je ve vyspělých zemích. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je Česko šesté, co se počtu nemocných týče. Ve světě je na třináctém místě.

O České urologické společnosti

Česká urologická společnost (ČUS) sdružuje lékaře, kteří se věnují prevenci, diagnostice, léčbě a výzkumu nemocí v oblasti urologie. Podporuje a zastupuje zájmy oboru a své delegáty vysílá do výborů a poradních orgánů Ministerstva zdravotnictví ČR. Je součástí České lékařské společnosti.

Více informací je na www.cus.cz a na www.muziprotirakovine.cz.

Vojtěch Šprdlík, vojtech@mavepr.cz, +420 721 463 122

Chlapcům hrozí náhlé poškození varlete, upozorňují lékaři

Může způsobit neplodnost

Praha, 13. 10. 2022 – Až u 40 % neplodných párů je příčina této neplodnosti na straně muže a její kořeny mohou sahat podle urologů již do doby dospívání. Nejčastěji se jedná o křečové žíly na varleti, tzv. varikokélu, nebo také o torzi varlete, kterou odborníci přirovnávají k infarktu. Všechny tyto potíže lze v mládí úspěšně léčit, a k poškození plodnosti tak nemusí vůbec dojít. Téma bude rezonovat v rámci bloku dětské urologie na letošní Výroční konferenci České urologické společnosti, která začíná ve středu 19. října v Olomouci.

„Neplodnost mužů má často původ už v dětství a dále v dospívání, kdy se chlapecké tělo začíná měnit. Pohlavní ústrojí roste, vyplavuje se více hormonů, a mladým mužům tak hrozí řada nemocí, se kterými se před pubertou zpravidla nesetkáváme,“ říká doc. MUDr. Radim Kočvara, CSc., z Všeobecné fakultní nemocnice Praha, který se specializuje na dětskou urologii. Nejčastější zdravotní komplikací, která se objevuje u dospívajících chlapců, je tzv. varikokéla. Projevuje se křečovými žilami u levého varlete. V pubertě totiž varlata výrazně zvětšují svůj objem, zvyšuje se v nich průtok krve, a tím i tlak v žilách. „U varikokély jsou typicky rozšířeny žíly odvádějící krev z levého varlete, rozšíření připomíná běžné ‚křečové žíly‘ na dolních končetinách. Tyto rozšířené žíly jsou přeplněny hromadící se krví a asi u 20 % dospívajících vede onemocnění k poruše funkce varlete takového stupně, že tito chlapci mají později problémy s plodností. Naší snahou je rizikové pacienty identifikovat a léčit dříve než v dospělosti. Jde o častou nemoc, kterou trpí každý 6. až 7. chlapec,“ vysvětluje dětský urolog MUDr. Marcel Drlík, FEAPU, z Všeobecné fakultní nemocnice Praha.

Nejčastěji varikokélu nalezne pediatr při preventivní prohlídce, nahmatat si ji ale mohou i sami pacienti. V obou případech je nutné navštívit dětského urologa, který chlapce vyšetří. „Pokud si hoch v šourku nahmatá útvar, který tam dříve nebyl, nemusí jít vždy jen o varikokélu. Kromě varikokély může jít například o nádor varlete, se kterým se v tomto věku také setkáváme. Chlapci se však stydí o svých problémech mluvit a mohou je před rodiči měsíce skrývat. Situace je zvlášť komplikovaná u hochů, kteří žijí sami s matkou a nemají v okolí muže, s nímž by se poradili. Proto je tolik důležité preventivní vyšetření u pediatra, ale i poučení chlapců, aby včas upozornili na změnu při pohmatu varlete,“ upozorňuje doc. Kočvara. Varikokélu lze operovat i v dospělém věku, kdy muže k lékaři přivede bolest nebo potíže s plodností. „Předpokládáme ale, že by byla úspěšnost léčby vyšší, kdybychom rizikové muže operovali už v pubertě,“ říká MUDr. Drlík.

Křečové žíly a nádory varlete nejsou jedinou nástrahou, která na varlata dospívajících chlapců číhá. Nebezpečná a velmi bolestivá je také torze semenného provazce, kterou urologové přirovnávají k infarktu varlete. Varle se v šourku otočí kolem své osy, tím se zaškrtí jeho cévy a přeruší se přísun krve. „Chlapec ucítí náhlou a silnou bolest v šourku či v třísle. Typicky se tak stane po fyzické aktivitě, při skoku do studené vody nebo v noci, kdy chlapce bolest probudí. Je nutné jet ihned na urologii, kde lékař varle chirurgicky ‚rozmotá‘. Pokud k operaci nedojde do čtyř až šesti hodin po začátku potíží, šance na záchranu varlete rychle klesá. U těch, kteří přijdou pozdě, dojde k nevratným změnám a varle odumře. Každá minuta je v tomto případě zásadní, podobně jako u infarktu,“ popisuje MUDr. Drlík.

Odborníci se shodují na tom, že zatímco dospívající dívky jsou v pubertě pod dohledem gynekologa, chlapci tuto možnost nemají. Z toho důvodu je u nich prevence rozvoje urologických nemocí obtížnější. „Základní informace o samovyšetření a rizicích urologických nemocí by proto měl chlapcům sdělit pediatr,“ říká prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, předseda České urologické společnosti (ČUS) ČLS JEP. Urologické obtíže u chlapců budou lékaři řešit na letošní výroční konferenci České urologické společnosti v Olomouci, kde také představí knihu Dětská urologie od doc. Kočvary a MUDr. Drlíka. „Konečně, poprvé po 70 letech, tak dostanou naši urologové, dětští chirurgové, dětští nefrologové, pediatři a další kolegové řešící urologické problémy u dětí kvalitní zdroj informací shrnující v českém jazyce současné znalosti o tomto oboru,“ dodává doc. Kočvara.

O České urologické společnosti

Česká urologická společnost (ČUS) sdružuje lékaře, kteří se věnují prevenci, diagnostice, léčbě a výzkumu nemocí v oblasti urologie. Podporuje a zastupuje zájmy oboru a své delegáty vysílá do výborů a poradních orgánů Ministerstva zdravotnictví ČR. Je součástí České lékařské společnosti.

Více informací je na www.cus.cz a na www.muziprotirakovine.cz.

O Pediatrické sekci České urologické společnosti

Pediatrická sekce ČUS je jednou ze sekcí ČUS. Je odbornou platformou sdružující dětské urology pracující v ČR, pořádá vzdělávací akce, její zástupci se ve spolupráci s MZČR podílí na tvorbě vzdělávacího programu specializované způsobilosti a na akreditacích pracovišť dětské urologie v ČR. Jejím předsedou je MUDr. Marcel Drlík, FEAPU.

Mgr. Dominika Cardová, cardova@mavepr.cz, +420 728 297 868