Skleník Fata Morgana nespí, prochází další proměnou .

Skleník Fata Morgana nespí, prochází další proměnou
Botanická
zahrada hl. m. Prahy využila dočasného uzavření skleníku Fata Morgana
a pokračuje v obnově jeho expozic. V současnosti probíhají práce poblíž
tropického jezera v prostřední části. Vznikají zde umělé epifytní kmeny,
které poslouží k prezentaci vzácných tropických rostlin z nížinného
deštného pralesa. Aby byl vzhled betonových kmenů co nejpřirozenější, přizvala
zahrada k jejich návrhu výtvarníky. Jedná se o už šestou podobnou stavbu ve
vnitřním prostoru skleníku Fata Morgana.
Její kompletní dokončení je plánováno na konec března tohoto roku.
Rozhodnutím vlády České republiky je Botanická zahrada hl. m. Prahy pro návštěvníky od 18. prosince do odvolání uzavřena. |
Součástí expozic skleníku Fata Morgana
jsou již od jeho otevření v roce 2004 umělé kmeny, které slouží
k prezentaci epifytních rostlin, jež v tropických oblastech rostou
přichycené na větvích vysoko v korunách stromů. „Stav těchto kmenů se postupem času a vlivem klimatických podmínek stal
nevyhovujícím, proto jsme přistoupili k jejich postupné obnově.Od roku 2016 vzniklo uvnitř skleníku Fata
Morgana již pět nových betonových kmenů a zároveň došlo k úpravě expozic
v chlazené části. Při tvorbě vycházíme z dobrých zkušeností s konstrukcí tvořenou ocelovou výztuží a stříkaným betonem.
Finální úpravy pak probíhají dle výtvarných návrhů inspirovaných reálnými
přírodními kmeny. Důležitá je pro nás autentičnost, což se nám nutno říci daří,
jelikož někdy i sami odborníci, kteří skleník navštíví, váhají, zda jde
o objekt umělý, nebo pocházející z přírody,“ uvedl Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.
Skleník Fata Morgana Slavnostně se otevřel v červnu roku 2004Rozloha expozice je 1 800 m2Ročně si jej prohlédne okolo 100 000 návštěvníků (situace před rokem 2020) |
První takový epifytní kmen vznikl v expozici
nížinného deštného lesa už v roce 2016. Postupně k němu
pak přibyly čtyři další. Důležitou vlastností těchto konstrukcí je nejen jejich
vyšší odolnost,
ale i autentický vzhled. „Aktuálně
budujeme kmeny
ve svahu u tropických jezer. Současně s nimi vzniknou
i doprovodné truhlíky a nové provozní obslužné lávky pro potřebnou údržbu
rostlin. Aby kmeny ve výsledku působily přirozeně, provádějí tuto stavbu
výtvarníci MgA. Kryštof Krejča a MgA. Roman Hudziec ve spolupráci se specializovanými
stavebními firmami řešícími betonové konstrukce v extrémních podmínkách. Ocelovou
kostru kmene pokrývá modifikovaný beton, ten následně výtvarníci upraví speciálními
technikami
do finální podoby připomínající skutečný kmen,“ vysvětluje Václav Jůzko, vedoucí stavebního oddělení.
Šikmo ležící kmeny budou po svém dokončení sloužit k prezentaci exotických tropických epifytních rostlin. Jedna větev je pak směrována přímo nad hlavy návštěvníků, takže ještě před příchodem k jezírku na ně čeká zážitek z blízkosti epifytů.
Základem dosadeb budou tři rostlinné skupiny: bromélie, anturia a kapradiny. Ty doplní vybrané druhy orchidejí a jedinečný cykas Zamia pseudoparasitica, jediný epifytně rostoucí cykas světa, pocházející z Panamy.
„Nepřehlédnutelná bude jistě statná bromélie jménem Brocchinia micrantha, kterou před třiceti lety sbíral pod stolovými horami Venezuely velmi slavný botanik, profesor Rauh. Díky štědrosti botanické zahrady v Heidelbergu jsme jednu ze dvou rostlin získali právě my do naší expozice. Když tento druh kvete, má jeho květenství až osmimetrovou výšku, ale v Evropě nejspíš dosud nikdy nekvetl,“ říká Vlastik Rybka, vedoucí odborného oddělení Botanické zahrady hl. m. Prahy.
Stavební práce ve skleníku probíhají velmi ohleduplně k okolní zeleni. Na svém místě tak mohly zůstat cenné druhy, jako je například Piper fimbriulatum, pepř nabízející své řapíkové dutiny mravencům, nebo nádherná liána podražec Aristolochia cauliflora, která kvete ze svého bizarního kmínku hned vedle svařované nové konstrukce.
V blízké budoucnosti se ve skleníku Fata Morgana plánuje
také rekonstrukce technologií a dalšího vybavení.
Akce Botanické zahrady hl. m. Prahy plánované v roce 2021
Online cyklus odborných přednášek s botanickou tematikou
Celý rok 2021 nese motto Jedovaté
rostliny. Témata přednášek jsou tedy zaměřená
na botaniku, jedovatost, fytotoxikologii, vlivy jedů na člověka, travičství.
Přednášet budou odborníci nejen z naší zahrady, ale i z dalších organizací.
- Vysílat budeme přes platformu Teams. Pokud to situace dovolí, bude možnost přijít na přednášku i do zahrady.
- Vstupenky si lze zakoupit nejpozději v den konání přednášky do 12 hodin na www.botanicka.cz.
Zakoupením
vstupenky na přednášku za 100 Kč podpoříte naši zahradu v této nelehké době,
získáte možnost připojit se na vybranou akci a jednorázový vstup do venkovních
expozic.
11. 2. 2021
Fytodermatitidy aneb rostlinné dráždění
PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D.
Rostliny vnímáme všemi smysly. Někdy ale i tak, jak nechceme. Jaký vliv mají některé látky rostlin na naši pokožku? Co způsobuje alergie a zvláštní reakce? Zkrátka jak se rostliny brání vnějším útokům člověka? Mechanické či chemické podráždění, kontaktní či fototoxické dermatitidy nám představí Jana Karlíčková z katedry farmaceutické botaniky Farmaceutické fakulty Karlovy univerzity.
18. 2. 2021
Historie a fantazie travičství
PharmDr. Dagmar Jankovská, Ph.D.
Jedovaté
rostliny jsou nedílnou součástí přírody, obklopují člověka od nepaměti.
Nejdříve
se je naučil poznávat, později i využívat pro své potřeby. Jedovaté látky si
rostliny zřejmě vytvářejí proto, aby se dokázaly přizpůsobit ne vždy příznivým
životním podmínkám
nebo aby se ubránily před predátory. Časem se prokázalo, že tyto speciální
látky mohou ve správné dávce i léčit.
Některé z nich našly uplatnění v medicíně, jiné se staly předlohou
pro vývoj účinných látek k léčbě řady onemocnění.
V této přednášce
se budeme věnovat těm jedovatým rostlinám, se kterými se můžete potkat od jara
do podzimu při toulkách lesem, na loukách, nebo je dokonce pěstujete ve své
zahrádce
a jejichž obsahové látky nebo látky od nich odvozené se používají v léčbě mnoha
nemocí. Dozvíte se, k čemu potřebovala Kleopatra rulík zlomocný, čím se léčí
„nemoc králů“ apod.
25. 2. 2021
Rostliny v bitevní vřavě – šípové jedy a jiné
PharmDr. Jan Martin, Ph.D.
Zákeřné
jedovaté šipky vystřelené neznámo odkud nebo dýky s ostřím potřeným látkou
způsobující okamžitou smrt stály v minulosti u důležitých milníků naší
společnosti.
Jaké rostliny se používaly v boji s nepřítelem? A jakými se naopak léčila
válečná zranění?
O tom všem nám poví Jan Martin z České fototerapeutické akademie.
4. 3. 2021
Jak orchideje lákají opylovače
RNDr. Jan Ponert
Orchideje
jsou počtem druhů největší čeledí rostlin, která roste na všech kontinentech
kromě Antarktidy. Známé jsou především díky jedinečné stavbě svých květů. Květy
jsou u drtivé většiny orchidejí určeny k tomu, aby přilákaly určité opylovače a
přiměly je k přenesení pylu na jinou rostlinu. Některé druhy za to dávají
opylovačům odměnu, například nektar. Mnohé druhy ale žádnou odměnu nemají a
opylovače podvádějí. V přednášce si nejprve ukážeme, proč orchideje na rozdíl
od jiných rostlin vytvářejí své komplikované květy.
Poté si na příkladech různých druhů z celého světa vysvětlíme vybrané způsoby, jimiž
lze opylovače přilákat a přimět k tomu, co orchidej potřebuje.
11. 3. 2021
Vybrané druhy dřevin Appalačského pohoří
Tomáš Vencálek
V říjnu
roku 2019 uspořádala Botanická zahrada Praha expedici do východní části
Spojených států amerických, do Appalačského pohoří. Během úžasné cesty od jihu
až po nejsevernější část v Marylandu procestovali naši botanici tyto hory
křížem krážem od nejnižších poloh
až po vrcholky hor. Během přednášky vám kurátor dřevin mírného pásma Tomáš
Vencálek představí stromy, které možná známe i z českých parků. V Appalačském
pohoří je najdeme
v jejich původním prostředí plané a v kultivarech, které určitě neznáme. Nechte
se překvapit.
18. 3. 2021
Jedovaté rostliny ve sbírkách trojské botanické zahrady
Klára Lorencová, Jarmila Skružná
Všichni
známe příběhy otrávených šipek, odvarů z bolehlavu či durmanu nebo pokrmů
ze špatně připravených fazolí. Možná máte na zahradě nebo v bytě jednu
jedovatou rostlinu vedle druhé a ani o tom nevíte. Naše přednáška uvádí
celoroční téma jedovatých rostlin
v naší přírodě i zahradě. Pojďte s námi prozkoumat tajemství nebezpečných
rostlin.
Podrobnosti k akcím: https://www.botanicka.cz/clanky/akce/cyklus-prednasek-leden
Pokud to situace dovolí a botanická zahrada bude opět otevřena, budou se přednášky konat i naživo v bistru Botanická na talíři.
Další plánované akce v roce 2021
- Výstava orchidejí: 2. 4. – 18. 4. 2021 nový termín!!!
- Motýli: 30. 4. – 13. 6. 2021
- Výstava sukulentů: 11. 6. – 11. 7. 2021
Změna programu vyhrazena
Sledujte dění v botanické zahradě na sociálních sítích (Facebook a Instagram)
Novinky a
další informace najdete také na
www.botanicka.czP
Mgr. Klára Hrdá
e-mail: klara.hrda@botanicka.cz
Darina Miklovičová
e-mail: darina.miklovicova@gmail.com