Ing. Jan Doležal

                  prezident

V Praze dne 30. října 2020                                           

Svatomartinská husa a produkce drůbeže v ČR

Husa domácí patří mezi nejstarší domestikovanou drůbež. Někteří archeologové datují počátky jejího chovu v Evropě již do mladší době kamenné. Pečená husa s přílohou (knedlíky nebo bramborové placky) patří mezi zaručené speciality tuzemské kuchyně a je také nedílnou součástí tradic spojených se zimním obdobím, tedy svátkem sv. Martina (Svatomartinská husa) a později Vánoc jako Svatoštěpánská husa. V souvislosti s trendem posledních let využívat co nejvíce lokální suroviny, přibývá obchodníků, kteří nabízejí na sváteční stůl husu z českých chovů. Pro chovatele jsou svatomartinské slavnosti vrcholem sezóny a jeden z hlavních zdrojů příjmů.

Letošní rok je kvůli probíhající pandemii koronaviru jiný. Vzhledem k jarním omezením se na trzích prodávalo méně housat, což byl pro chovatele problém. V České republice vylíhlá housata totiž primárně nesměřují na export, ale jsou vykrmována spíše u malochovatelů a tradičních menších výkrmců hus, kteří mají již své stálé odbytové kanály.
Vzhledem k tomu, že druhá vlna pandemie a také druhá vlna omezení probíhá na podzim, kdy se obvykle prodávají na trzích husy vykrmené, dojde pravděpodobně k výpadku i nyní. Velký problém zaznamenává sektor HORECA, který doposud lákal zákazníky na Svatomartinské hody. Vzhledem ke spojitosti s oslavou mladých „svatomartinských“ vín, kterým se říká české „beaujolais“ si zákazník bude muset nejspíše svatomartinskou husu společně se svatomartinským vínem letos vychutnat v kruhu rodiny.

 „V letošním roce bylo u nás vylíhnuto 170 863 ks tedy asi o 5 000  ks méně než vloni.  Husy jsou v ČR chovány v 50 hospodářstvích a počet vylíhlých kuřat má stagnující trend.“, uvedla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Drůbeží maso zaujímalo svou spotřebou 28,7 kg na osobu v minulém roce druhé místo a každoročně spotřeba mírně stoupá. Zaujímá druhé místo za vepřovým masem v porovnání s ostatními druhy mas. Velká obliba drůbežího masa mezi spotřebiteli je dána pro svou dietní

povahu, ale také z důvodu snadné kuchyňské úpravy a dostupné ceny. Soběstačnost ve výrobě drůbežího masa se pohybuje okolo 65 %.

 „Tuzemské porážky chladí drůbeží maso výhradně vzduchem, což neplatí o chlazeném mase z některých okolních států, které do ČR drůbeží maso exportují za výrazně podnákladové ceny. Vzhledem k nelehké situaci pro chovatele hus a také pro producenty vína bychom byli rádi, aby zákazník ještě více než kdy jindy preferoval domácí produkci, a to nejen na pultech supermarketů, prodej ze dvora, případně online prodej je stále možný a v tomto roce představuje dobrou alternativu pro všechny potravinové patrioty a všechny ty, kteří oceňují kvalitu a bezpečnost českých potravin.“, dodává prezident Agrární komory ČR Doležal.

Problematickými zůstávají opakující se záchyty například polského drůbežího masa, které je kontaminováno bakterií salmonelózy. Velkému tlaku čelí chovatelé drůbeže z důvodu nízkých cen zemědělských výrobců.

Přední šéfkuchaři doporučují drůbeží maso vybírat chlazené a zástupci Českomoravské drůbežářské unie a Agrární komory ČR doplňují a apelují na zákazníka s preferencí tuzemské produkce a podpory tuzemských chovatelů drůbeže v této nelehké době.

Příloha – tabulková část

Vývoj stavů jednotlivých kategorií drůbeže v ČR (v tis. ks)

Rok	Kuřata na chov	Kuřata na výkrm	Slepice	Kohouti	Husy	Kachny	Krůty	Drůbež celkem
2010	2 755	14 884	6 216	187	19	402	376	24 838
2011	2 932	11 320	6 137	188	18	289	365	21 250
2012	2 686	11 824	5 355	242	15	249	320	20 691
2013	3 364	11 693	7 243	233	20	272	440	23 265
2014	2 155	11 508	6 756	237	18	393	396	21 464
2015	2 820	12 121	6 297	245	19	590	416	22 508
2016	2 658	11 435	6 116	212	20	498	374	21 314
2017	2 552	10 938	6 836	261	18	550	340	21 494
2018	2 896	11 283	7 990	260	20	781	344	23 573
2019	2 392	11 609	7 582	261	20	768	347	22 979
2020	2 850	11 731	8 502	258	22	598	304	24 247

Pramen: ČSÚ- Soupis hospodářských zvířat

Pozn.: Soupis hospodářských zvířat k 1. 4.

Hlavní ukazatele bilance výroby a spotřeby drůbežího masa (tis.t ž. hm.)
Rok	Počáteční zásoba	Domácí produkce	Dovoz	Domácí spotřeba	Vývoz	Konečná zásoba	Vývoj spotřeby drůbežího masa (kg/obyv./rok)	Soběstačnost %
2010	8,9	263,0	103,9	332,6	35,6	8,6	24,5	84,9
2011	8,6	236,8	120,2	323,3	33,9	8,4	24,5	73,2
2012	8,4	241,7	148,9	348,4	42,8	7,8	25,2	69,4
2013	7,8	235,0	139,4	331,9	43,5	6,8	24,3	70,8
2014	6,8	236,8	147,7	341,2	44,2	5,9	24,7	69,4
2015	5,9	239,0	179,1	370,5	47,3	6,2	26,0	64,4
2016	6,2	247,4	182,3	374,9	53,1	7,9	26,6	66,0
2017	7,9	251,6	164,6	382,2	36,2	5,7	27,0	65,8
2018	5,7	260,1	170,4	399,0	32,4	4,8	28,1	65,2
2019	4,8	265,7	167,2	407,2	26,07	4,1	28,7	65,2
2020*	4,1	265,0	165,0	403,1	27,0	4,0	28,5	65,7

Pramen: Resortní statistika MZe (zpracovatelský průmysl), celní statistika

*odhad

Pro získání bližších informací prosím kontaktujte:

Ing. Gabriela Dlouhá,Ph.D. dlouha@akcr.cz